Itamar Ben Gvir
Autor: Wikipedie.org / אלון נוריאל / Creative Commons
Jeruzalém – Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir prohlásil, že by na Chrámové hoře v Jeruzalémě nechal postavit synagogu, kdyby mohl. Kritiku za svůj další výrok o tomto posvátném místě, kde se nemuslimové nesmí modlit, Ben Gvir sklidil i od kolegy z vlády, který vyzval k jeho odvolání. Palestinské teroristické hnutí Hamás v reakci vyzvalo Palestince k protestům. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zopakoval, že status quo Chrámové hory se měnit nebude. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI).
„Kdybych mohl udělat všechno, co chci na Chrámové hoře, tak by tam už dlouho vlála izraelská vlajka,“ prohlásil Ben Gvir dnes v izraelském armádním rozhlase. Na dotaz, zda by tam postavil i synagogu, odpověděl: „Ano, ano, ano, ano“.
Ben Gvir dlouhodobě prosazuje změnu pravidel na Chrámové hoře, která je ve správě jordánské vládní nadace a bezpečnost tam zajišťuje Izrael. Od nástupu do úřadu ministra v prosinci 2022 pahorek několikrát navštívil a zopakoval vždy svůj postoj, že i židé by měli mít právo se tam modlit. Muslimové tam mají mešitu Al-Aksá a svatyni Skalní dóm a v minulosti tam stály dva židovské chrámy, pozůstatkem jednoho z nich je Zeď nářků pod pahorkem. Modlení židům na tomto místě ale už v roce 1967 zakázal vrchní rabinát, protože podle něj může být místo rituálně nečisté a není jisté, kde přesně židovská svatyně stála.
Ben Gvira kritizoval i ministr vnitra Moše Arbel, který vyzval Netanjahua, aby ministra národní bezpečnosti odvolal. Arbel varoval, že Ben Gvirův „nedostatek přemýšlení by mohl být zaplacen krví“. Jeho výroky označil za „nezodpovědné“ a uvedl, že poškozují izraelské snahy o strategickou alianci s muslimskými zeměmi v boji proti Íránu.
Arbel je z ultraortodoxní strany Šas, která kritizuje Ben Gvirovu snahu o změnu pravidel na Chrámové hoře, a podle serveru ToI se mnozí ultraortodoxní židé drží rabínského zákazu nechodit na Chrámovou horu.
Za návštěvu na Chrámové hoře z poloviny srpna kritizoval minulý týden Ben Gvira také šéf izraelské tajné služby Šin Bet Ronen Bar, za něhož se postavil i ministr obrany Joav Galant, který Ben Gvirovo chování označil za ohrožení bezpečnosti Izraele. Bar v dopise premiérovi a ministrům také varoval před narůstajícími násilnosti extremistických židovských osadníků a napsal, že policie nad těmito násilnostmi často zavírá oči.
Násilnosti židovských osadníků na Izraelem okupovaném Západním břehu vzrostly už loni začátkem roku, k čemuž podle některých přispěla i Ben Gvirova rétorika a výroky dalších krajně pravicových vládních politiků. Výrazně ale akce extremistických osadníků zesílily po teroristickém útoku Hamásu na Izrael loni 7. října.
