vizualizace plánovaného památníku
Autor: https://www.mesto-kromeriz.cz/
Kroměříž – Zastupitelé města Kroměříže dne 29. srpna souhlasili s výstavbou památníku biskupovi a mecenáši umění Karlu z Lichtenštejna-Kastelkornu, který se po třicetileté válce zasloužil o obnovu poničeného města a jeho rozvoj. Pro bylo 22 zastupitelů z 25 přítomných. Památník bude stát na Sněmovním náměstí před arcibiskupským zámkem. Instalace památníku je plánována na příští rok. Proti výstavbě památníku vznikla petice.
Členové petičního výboru uvedli, že odmítají umísťování moderních památníků do historického jádra města a nepovažují biskupa Karla II. za osobu, která si památník zaslouží. Důvodem je podle nich jeho podíl na justiční vraždě děkana Kryštofa A. Lautnera a organizování tvrdých rekatolizačních opatření.
Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu (1624–1695) byl olomouckým biskupem v letech 1664 až 1695. Ve druhé polovině 17. století patřil k předním osobnostem rekatolizace na Moravě. Jeho jméno je ale spojováno i s čarodějnickými procesy na severu Moravy, kterým nečinně přihlížel. Roku 1680 dal například souhlas s vyšetřováním a následným upálením katolického kněze Kryštofa Aloise Lautnera obžalovaného soudcem Jindřichem Františkem Bobligem z Edelstadtu z čarodějnictví.
Karel z Lichtenštejna
Autor: Wikipedie.org / Rijksmuseum / Creative Commons
Na druhou stranu Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu proslul také jako sběratel a mecenáš umění, inicioval přestavbu řady objektů rezidenční sítě olomoucké diecéze v čele s palácem v Olomouci a kroměřížským zámkem, byla za něj zřízena také kroměřížská Květná zahrada. Kroměřížský zámek a zahrady jsou na seznamu UNESCO. Součástí aktivit biskupa bylo i rozšiřování uměleckých sbírek. V roce 1673 v dražbě zakoupil sbírku obrazů včetně Tizianova obrazu Apollo a Marsyas, který patří k nejcennějším uměleckým dílům na území České republiky. V Kroměříži kromě galerie vybudoval i reprezentativní zámeckou knihovnu.
Minulé vedení města v listopadu 2021 schválilo ohledně památníku smlouvu o dílo a licenční smlouvu se sochařem Ondřejem Olivou a jeho společností Artoliva za zhruba 1,7 milionu korun. Dosud bylo uhrazeno 302.500 korun pro Artolivu a 200.000 korun pro Olivu.
Člen petičního výboru Jiří Sigmund na zastupitelstvu uvedl, že chtěli iniciovat veřejnou diskusi a vymezit se proti osobě biskupa, kterou považují za velmi kontroverzní vzhledem k jeho podílu na čarodějnických procesech. „Považujeme za nepřípustné, aby se takovému člověku stavěl pomník,“ uvedl Sigmund. Vymezil se také proti podobě a umístění pomníku. Radní Richard Kreml (Zelení) se vymezil proti památníku a podal protinávrh, aby zastupitelé nesouhlasili s výstavbou památníku na pozemku města či v památkové zóně a financováním z rozpočtu města. Jeho návrh však podporu nezískal.
Jiní zastupitelé naopak vyzdvihovali význam biskupa a jeho vliv na podobu města. Památník má být podle nich poctou biskupovu dílu. Upozornili také na to, že biskupova doba se nedá soudit dnešní optikou a morálkou. Radní Vladimíra Vondráčková (za ANO) připomněla, že předchozí vedení města uzavřelo smlouvy, které se musí dodržovat. Předsedkyně kroměřížského Klubu UNESCO Eva Nováková upozornila, že smyslem památníku je vyjádřit vděčnost za biskupovo dílo, ne někomu stavět sochu.
Podle autora díla Ondřeje Olivy památník znázorňuje kořeny, které vyrůstají ze země. Jednotlivé lidi, kteří naplnili vizi biskupa a kteří pracovali na stavbě Květné zahrady, obnově arcibiskupského zámku nebo třeba dokončení kostela sv. Mořice. Takové vysvětlení svého díla nabídl autor podle Kroměřížského deníku zástupcům Klubu Unesco, kteří vznik památníku před pěti lety iniciovali.
Aktualizováno 3. září o odkazy, stanovisko autora díla (poslední odstavec) a byla doplněna vizualizace památníku.
