Přeskočit na obsah
Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet

Klášter svatého Jiří čeká rekonstrukce, bude v něm vystaven Svatovítský poklad

Kraje: Praha / lektet / ČTK / 1. září 2024 21:33
Klášter svatého Jiří čeká rekonstrukce, bude v něm vystaven Svatovítský poklad

Jiřský klášter na Pražském hradě
Autor: Wikipedia.org / Rémi Diligent / Wikimedia Commons

Praha – Klášter svatého Jiří v areálu Pražského hradu čeká rekonstrukce. Bude v něm trvale vystaven Svatovítský poklad, vznikne také kulturní a vzdělávací centrum. Investorem projektu bude společnost KKCG Real Estate Group miliardáře Karla Komárka. Arcibiskupství pražské, které je vlastníkem kláštera, k tomu již získalo souhlas Vatikánu. ČTK o tom informoval mluvčí arcibiskupství Jiří Prinz.

Arcibiskupství významnou památku od Správy Pražského hradu převzalo v březnu 2016. Tehdy se zavázalo, že ji do pěti let opraví a zpřístupní veřejnosti. Nejstarší český klášter však od té doby chátrá, přestože součástí dohody církve s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem byla i smluvní pokuta.

Církev dlouhodobě upozorňuje, že klášter byl ve velice špatném stavu. Poznamenala ho přeměna na kasárny na konci 18. století a přestavba na galerii v 70. letech 20. století. Arcibiskupství nakonec dospělo k závěru, že na rekonstrukci nemá dost peněz ani potřebných znalostí a zkušeností, proto se rozhodlo spojit s KKCG. Centrum bude provozovat nově založená společnost, na které se bude podílet církev a právě KKCG Real Estate Group.

„Jsem proto velmi potěšen, že Vatikán dal souhlas k této unikátní spolupráci, která nejen umožní mimořádný prostor kláštera s jedinečnou kulturní a duchovní atmosférou zpřístupnit veřejnosti, ale také poskytne důstojný prostor pro Svatovítský poklad, který je nedílnou součástí naší historie,“ uvedl pražský arcibiskup Jan Graubner. Svatovítský poklad je jednou z největších chrámových sbírek v Evropě. Jeho součástí jsou různé typy relikviářů, ale také významná díla zlatnického umění či obrazy a sochy.

Podle Komárka je ambicí projektu vytvořit nové kulturní a vzdělávací centrum nejen pro domácí, ale i zahraniční návštěvníky. „Rádi bychom přispěli k tomu, aby se zde propojilo národní kulturní dědictví s moderními potřebami společnosti,“ uvedl.

Prezident Petr Pavel ve vyjádření, které Hrad poskytl ČTK, uvedl, že vítá každou aktivitu, která přispívá k obnově českého kulturního dědictví. „Jiřský klášter patří k našim nejcennějším památkám, ale její stav je bohužel velmi špatný a v areálu Hradu patří mezi poslední neobnovené stavby. Jsem rád, že dochází k řešení této situace,“ poznamenal.

Církev před osmi lety získala vedle svatojiřského kláštera také Nové proboštství, známé jako Mockerovy domy, a klášter Všech svatých. Předání těchto budov se uskutečnilo mimo církevní restituce, nevztahoval se na ně restituční zákon a nemusela je schvalovat vláda.

Klášter svatého Jiří je někdejší ženský benediktinský klášter při bazilice sv. Jiří. Nachází se ve střední části komplexu Pražského hradu. Prvotní baziliku sv. Jiří založil kníže Vratislav I. Před svou smrtí v roce 921. Stavbu dokončil kníže Václav, který zde roku 925 nechal pohřbít svou babičku Ludmilu a při té příležitosti byl kostel vysvěcen. Význam stavby v následujících letech dokládá mimo jiné existence sboru kněží – kanovníků, kteří tvořili církevní centrum ještě před založením biskupství v Praze.

Prostory byly v letech 1969 až 1975 upraveny pro výstavní účely Národní galerie podle návrhu architekta Františka Cubra. Byla zde ve třech podlažích umístěna expozice českého umění od středověku přes baroko po 19. století. Expozice středověkého umění byla později v rozšířené podobě přesunuta do Anežského kláštera. V roce 2012 byla kvůli nevyhovujícímu stavu budovy expozice umění 19. století uzavřena a přemístěna do Salmovského paláce.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Diskuze k zprávě

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?