Petr Ginz, jehož kresba se dostala až do vesmíru, byl zavražděn 28. září 1944 v Osvětimi

Domácí zpravodajství / / ČTK / 27. září 2024 15:19

Praha - Nadaný autor a kreslíř Petr Ginz, který byl v roce 1942 internován v terezínském ghettu, byl jednou z hlavních osobností života v terezínském chlapeckém táboře (Domov č. 1), kde skupina chlapců ve věku 13 až 16 let ustavila vlastní samosprávu a začala vydávat svůj časopis Vedem. Ginz, který byl před 80 lety, 28. září 1944, zavražděn v nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim, je celosvětově znám mimo jiné jako autor obrázku Měsíční krajina, který vzal první izraelský astronaut Ilan Ramon na cestu do vesmíru.

Ginz se narodil 1. února 1928 v Praze v rodině úředníka a esperantisty židovského původu Oty Ginze, jeho matka neměla židovské předky. Podle zákonů tehdejších německých okupantů musely být děti ze smíšených manželství umístěny do ghetta nebo pracovních táborů, a to již ve 14 letech. Petr Ginz, který již ve věku 12 až 13 let napsal vlastní román Návštěva z pravěku, který i sám ilustroval, byl poslán do ghetta v Terezíně 22. října 1942.

Ginz měl v Terezíně jako šéfredaktor zásadní podíl na tvorbě časopisu Vedem. Kromě vedení časopisu zároveň vedl jednotlivé kluky k aktivitě, sebevzdělávání a tvořivosti, k tomu, aby se i uprostřed každodenní temné reality ghetta snažili růst, hledat a naplňovat své lidství. Kromě psaní a kreslení pro Vedem později začal psát vlastní povídky a román a každý den si psal také deník, který je jedním z nejslavnějších děl svého druhu. Ginz byl na podzim 1944 ve svých 16 letech poslán jedním z posledních transportů do Osvětimi-Březinky. Tam byl podle očitého svědectví na osvětimské rampě přidělen ke skupině určené do plynových komor.

Světoznámým se Ginz stal, když si jeho kresbu, romantickou vizi krajiny na Měsíci, vzal na cestu do vesmíru první izraelský kosmonaut Ilan Ramon. Raketoplán Columbia se však krátce před přistáním na Zemi v důsledku poškození tepelného štítu rozpadl a celá posádka, kromě Ramona další čtyři muži a dvě ženy, zahynula – paradoxně 1. února, v den Ginzových narozenin.

Ginzova mladší sestra, uznávaná izraelská výtvarnice českého původu Chava Pressburgerová (1930 – 2022), vydala bratrovy deníky a připomínala jeho osud. Ginz si vedl deníkové záznamy již před deportací do Terezína. Přinášejí autentické svědectví o životě v Praze okupované nacisty. Deníky čekaly na znovuobjevení více než půl století, v roce 2003 je objevil majitel jednoho z pražských domů na půdě. Ginzova sestra je připravila k vydání, do knihy, která vyšla v roce 2005, přidala své vzpomínky, výňatky z terezínských deníků svých i Petrových a výběr z jeho literárních prací.

 

 

 

 

 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře