Svatý František z Assisi
Autor: Wikipedia.org / Jusepe de Ribera
Assisi (Itálie)/Praha – Svatý František z Assisi, jehož svátek římskokatolická církev slaví 4. října, byl řeholník, zakladatel žebravého řádu františkánů a mystik. Je známý vedením jednoduchého a přísně asketického života. Bazilika nad jeho hrobem v Assisi a nedaleká kaple Porciunkule patří k nejvýznamnějším křesťanským poutním místům.
František z Assisi patří mezi nejvýznamnější, nejznámější a nejoblíbenější svaté. Nejdůležitějšími prvky jeho víry byla chudoba a láska ke Kristu. Svým upřímným životem se zasadil o upevnění těchto hodnot, které ve středověké církvi prožívaly krizi. Na dlouhá staletí se stal vzorem důsledného následování Krista v chudobě a lásce k bližnímu. Význam svatého Františka pro obrodu církve byl po počátečním váhání zřejmý již za jeho života. Papež Řehoř IX. ho svatořečil již v červenci 1228. Je patronem Itálie, zvířat, přírody, ekologie a také vlčat (nejmladších skautů).
V české literatuře pro děti se objevuje jako zachránce zvířat například v knížce Václava Mejstříka Negrínek z roku 1947. Na ilustracích jej zachytil František Horník. Kniha obsahuje kapitolu Pohádka sv. Františka zvířátkům.
Narodil se asi v roce 1181 v Assisi. Jmenoval se Jan, ale pro svou výbornou znalost francouzského jazyka dostal přezdívku Francesco. Jeho otec byl bohatý obchodník s látkami. V mládí patřil mezi místní "zlatou mládež" a toužil se stát rytířem. V roce 1201 se zúčastnil výpravy proti Perugii, Assisi však bylo poraženo a František strávil celý rok v zajetí, kde vážně onemocněl. Zde také zřejmě začal jeho duchovní přerod.
Poté se rozhodl vykonat pouť do Říma, kde však zažil zklamání nad bohatstvím církve a chudobou lidí. Zahodil peníze, vyměnil si oděv s nejbližším žebrákem a žebral u vchodu do baziliky. Po této příhodě putoval po kraji, pomáhal chudým, rozdával svůj majetek, až otci došla trpělivost a vydědil ho. Stal se z něj nejchudší z chudých a na chudobě postavil i františkánský řád.
Podle legendy se časem na jeho těle začala objevovat stigmata, rány na rukou a boku, identické s těmi, které utrpěl Ježíš Kristus na kříži. Na sklonku života i oslepl. Zemřel údajně v chatrči na zemi přikryt vypůjčeným pláštěm 3. října 1226, již dva roky po své smrti byl kanonizován.
Literární dílo Františka z Assisi je na dobu, kdy naprostá většina lidí neuměla psát ani číst, relativně rozsáhlé. Většinu tvoří dopisy, nejslavnějším Františkovým dílem je báseň Píseň tvorstva (Laudes creaturarum).
