arcibiskup Jude Thaddeus Okolo
Autor: 2.0 BY-NC-ND commons Dominicana/Creative República Presidencia
Praha – Zástupci obětí sexuálního zneužívání v české katolické církvi včera v Praze předali apoštolskému nunciovi Judovi Thaddeusi Okolovi petici a výzvu představitelům církve s podpisy 2000 lidí. Uvedli, že nuncius je prvním vysokým církevním hodnostářem, který se s nimi v Česku setkal. V dopise papežovi Františkovi žádají o rezignace biskupů, jmenovitě pražského arcibiskupa Jana Graubnera.
Oběti a jejich výzva konkrétně žádají, aby rezignovali biskupové, „kteří nezabránili sexuálním predátorům z řad kněží v jejich působení“, konkrétně Graubner. Druhým bodem výzvy je také odkrytí archivů různých církevních společenství, což by podle ní znemožnilo přijetí česko-vatikánské smlouvy a také ustavení nezávislé vyšetřovací komise.
Zástupce obětí Jan Rozek ČTK řekl, že žádostem o setkání dosud nevyhověl ani Graubner, ani jeho předchůdce kardinál Dominik Duka. Proto se oběti obrátily na apoštolského nuncia. Setkání s oběťmi zneužívání v církvi už dříve uspořádal například nynější olomoucký arcibiskup Josef Nuzík, například v září 2023 na Velehradě a loni v březnu v Kroměříži. Česká biskupská konference společně s konferencemi vyšších řeholních představených také už v roce 2019 zřídila kontaktní místo pro ochranu nezletilých a zranitelných, jehož cílem je zprostředkovat péči a pomoc obětem zneužití duchovním či laikem v rámci činnosti církve.
Jednání trvalo asi hodinu a půl, nuncius se po něm nevyjádřil. Rozek poté ČTK a Hospodářským novinám řekl, že nuncius projevil zájem o řešení situace. Obětem nabídl určitý postup, ale obhajoval smlouvu s Vatikánem. „Řekl, že nám chce pomoci, že vidí cestu po vzoru Irska. Šli tam cestou takzvané tripartity složené ze zástupce Svatého stolce, irské biskupské konference a ministerstva spravedlnosti,“ uvedl Rozek, člen iniciativy Pro čistou církev a odborník na kanonické právo. Podle něho lze podle statistik odhadovat, že obětí sexuálního zneužívání v církvi jsou v Česku tisíce.
Běla Svobodová z odboru komunikace Arcibiskupství pražského dnes ČTK v reakci na požadavek Graubnerovy rezignace řekla, že arcibiskup už rezignaci podal při dovršení 75. roku věku. „Nyní se vlastně čeká na arcibiskupa nového,“ uvedla.
Své příběhy a zkušenosti s postupem v církvi po oznámení sexuálního zneužívání popsalo šest lidí, tři ženy a tři muži. Učinili tak v dopisu prezidentovi, vládě, senátorům a poslancům ve věci smlouvy s Vatikánem. Obávají se toho, že smlouva znepřístupní církevní archivy. Některé z obětí také v únoru vystoupily v pořadu Reportéři ČT Tajemství zpovědnice.
Podle vyjádření představitelů církve v reportáži ČT se mají na policii obracet například představení jednotlivých řádů. „My si nehrajeme na vyšetřovatele,“ řekl ČT Graubner.
Kritici Graubnerovi, který byl dříve olomouckým arcibiskupem, vyčítají to, že pachatele sexuálního násilí na dětech, později odsouzeného kněze Františka Mertu, aktivně na konci 90. let vysílal na další místa olomoucké diecéze. O zneužívání z jeho strany podle nich věděl a neudělal nic. Graubner svá pochybení v souvislosti s Mertou odmítl.
Čeští a moravští biskupové tento týden ve společném prohlášení, které bez uvedení konkrétních jmen zveřejnila Česká biskupská konference, připustili chyby. Podle prohlášení si uvědomují, že „naše reakce neodpovídaly vždy vysokým standardům, jež na nás společnost oprávněně klade. Pokud se tak stalo, tak nikoliv ze zlé vůle či snahy zametat věci pod koberec, ale spíše z nedostatku zkušeností, jak s tímto novým jevem nakládat“.
Podle jedné z obětí a signatářek výzvy Jiřiny Kočí, která byla v minulosti čekatelkou řádu boromejek, ohlásili salesiáni Vatikánu případ kněze, který ji tři roky zneužíval. Jí jako oběti řád zaplatil terapii. Čin je podle Kočí dnes promlčen, kněz sice veřejně nepůsobí, ale není nijak kontrolován a nelze ho donutit k sebereflexi pomocí terapie.
„Užívá si tedy důchodu a je možné, že v činnosti sexuálního predátora by mohl dál pokračovat. Moje rozhodnutí celou kauzu zmapovat a zveřejnit bylo vedeno pouze snahou ukázat, že oběti jsou reálné a že se to skutečně děje. Udělala jsem to se zveřejněním svého jména a identity. Byla jsem první ženou, která nevystoupila anonymně,“ uvedla v dopise Kočí.
