Papež Jan Pavel II.
Autor: Flickr.com / Dennis Jarvis / Creative Commons
Praha – Před 35 lety, 21. dubna 1990, zahájil návštěvu Československa tehdejší papež Jan Pavel II. Byla to první návštěva hlavy římskokatolické církve v dějinách země, v níž byla církev po 40 let jednou z nejperzekvovanějších ve východní Evropě. Pouť Jana Pavla II. (1920 až 2005) se v roce 1990 stala symbolem změn, kterými tento region v oblasti náboženských svobod a vztahu mezi církvemi a státem procházel. Konkrétně mezi Prahou a Vatikánem byly kontakty po celé poválečné období nejhorší ve srovnání s ostatními východoevropskými zeměmi. Po změně režimu v roce 1990 byly sice navázány diplomatické styky, ale dosud nebyla ratifikována smlouva mezi oběma státy, která by upravila i postavení katolické církve v ČR.
Nynější smlouva, podepsaná loni v říjnu, kterou koncem ledna schválil Senát a v březnu i Sněmovna, čeká na podpis prezidenta Petra Pavla. Skupina senátorů se kvůli smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem obrátila na Ústavní soud (ÚS). Prezident své stanovisko zatím neřekl. Chtěl vyčkat, až se senátoři obrátí na soud, teprve poté zváží další kroky. Na podpis smlouvy nemá v ústavě stanovenou žádnou lhůtu. Může smlouvu podepsat, s podpisem otálet, nebo smlouvu nepodepsat vůbec, a ratifikaci tím fakticky zablokovat.
Návštěvu věřícím Jan Pavel II. sliboval již v roce 1979, kdy pobýval ve svém rodném Polsku. Tehdy to ale nebylo možné - komunistický režim papež přirovnal k náhrobnímu kamenu, který hermeticky uzavíral přístup k církvi v Čechách i na Slovensku. Až po 11 letech mohl svůj slib splnit a přijet do druhé exkomunistické země východního bloku. Svůj dík chtěl vyjádřit také českému primasi kardinálovi Františku Tomáškovi za jeho činnost v totalitě.
„Vítám Vás, Svatý otče, mezi námi hříšníky,“ tak papeže uvedl Havel, který jeho návštěvu necelý půlrok po sametové revoluci označil za malý zázrak. Jan Pavel II. nejdříve zamířil na symbolické místo - do chrámu sv. Víta, kde se setkal s církevními představiteli i tělesně postiženými. Jeho mše na pražské Letné, během níž pronesl kázání v češtině, se zúčastnily tisíce věřících. Papež sloužil bohoslužby i na moravském Velehradě a na bratislavském letišti Vajnory.
O pět let později, v květnu 1995, se Jan Pavel II. do již samostatného Česka vrátil. Důvodem byla kanonizace dvou světců - Jana Sarkandra a Zdislavy z Lemberka. Proti jejich svatořečení tehdy protestovali čeští evangelíci. Papež se setkal s představiteli nekatolických církví, které vyzval k posílení křesťanské jednoty. Jménem všech katolíků také poprosil za odpuštění křivd spáchaných na nekatolících. Prohlásil také, že katolická církev odpouští všechno zlé, co vytrpěli katolíci.
Při příležitosti výročí tisíce let od smrti svatého Vojtěcha přicestoval Svatý otec v dubnu 1997 potřetí (byl to však již jeho čtvrtý pobyt v Čechách a na Moravě, v roce 1973 se totiž ještě jako krakovský arcibiskup Karol Wojtyla účastnil pohřbu kardinála Štěpána Trochty v Litoměřicích). Vyzval k dialogu státu s církví o způsobu restituce zkonfiskovaného majetku. Kromě Prahy zajel také do Hradce Králové, kde se na mši setkal s katolickou mládeží.
Jana Pavla II., který zemřel v roce 2005, v pozici hlavy katolické církve nahradil Benedikt XVI. Ten do Česka přijel v září 2009. Během třídenní návštěvy se pomodlil u pražského Jezulátka, sloužil mše v Brně a ve Staré Boleslavi, kde uctil památku svatého Václava. V projevech se papež věnoval i 20. výročí pádu komunismu.
