Vatikán – Papež Lev XIV. dnes při setkání s novináři akreditovanými ve Vatikánu vyzval k propuštění všech vězněných novinářů. Zároveň apeloval na média, aby informovala bez předsudků, fanatismu a nenávisti a aby umělou inteligenci používala s odpovědností a rozvahou. „Utrpení vězněných novinářů oslovuje svědomí národů a mezinárodního společenství,“ uvedl. Svobodu projevu a tisku označil za „drahocenný statek“, nezbytný pro svobodné rozhodování občanů.
Papež média dále vyzval, aby dávala hlas chudým a lidem na okraji společnosti a aby se vyjadřovala bez agresivity. „Odzbrojme slova a přispějme k odzbrojení Země,“ řekla hlava katolické církve.
Podle organizace Reportéři bez hranic (RSF) je v současnosti ve světě vězněno 530 novinářů a 35 spolupracovníků médií. Dalších 54 novinářů je drženo jako rukojmí.
Telefonát se Zelenským o míru a unesených dětech
Nový papež se zároveň zapojuje i do diplomatických otázek. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na sociálních sítích uvedl, že s papežem telefonicky hovořil o možnostech příměří a o návratu ukrajinských dětí zavlečených do Ruska. Rozhovor označil za velmi vřelý a konstruktivní. Vatikán telefonát zatím nekomentoval a od papežovy volby ve čtvrtek neinformoval o žádném jednání s hlavami států.
Už při nedělní modlitbě na náměstí svatého Petra papež vyzval k dojednání co nejrychleji „autentického, spravedlivého a trvalého míru“ na Ukrajině. „Nosím ve svém srdci bolest milovaného ukrajinského lidu,“ řekl.
Zelenskyj navštívil Vatikán koncem dubna, kdy se zúčastnil pohřbu papeže Františka. Vztahy mezi Ukrajinou a Františkovým pontifikátem nebyly vždy bez napětí. Ukrajinští představitelé v roce 2023 kritizovali Františka za to, že podle nich přebírá ruskou propagandu, když vyzval mladé Rusy, aby nezapomínali na dědictví „velkého Ruska“. Vatikán později vysvětlil, že měl na mysli kulturní dědictví. Františkova mírová iniciativa, při níž pověřil jednáním mezi válčícími stranami italského kardinála Mattea Zuppiho, nepřinesla hmatatelné výsledky.
Papež Lev XIV. dnes také naznačil, že připravuje cestu do Turecka u příležitosti 1700. výročí Prvního nicejského koncilu. Jeho předchůdce František plánoval cestu na 24. a 25. května. První nicejský koncil z roku 325 byl klíčovým bodem v dějinách křesťanství a přijal zásadní vyznání víry o božství Ježíše Krista.



