Kopec Švédské šance od severu
Autor: Wikipedi.org / Creative commons
Přerov – Zavěšením zvonů smíření do věže kostela svatého Vavřince i slavnostní mší, kterou bude sloužit arcibiskup Jan Graubner, si Přerov připomene 80 let od masakru na Švédských šancích. Vzpomínku na hromadnou vraždu 265 karpatských Němců, Maďarů a Slováků, kteří byli v noci z 18. na 19. června 1945 zastřeleni na okraji Přerova, budou doprovázet také pietní akty na hřbitově, kde jsou jejich ostatky uloženy. Pietní akt se odehraje i na místě, kde se tragédie stala. Akce se uskuteční v neděli 22. června, informovala ČTK mluvčí radnice Lenka Chalupová.
Slavnostní mše pod vedením Jana Graubnera, arcibiskupa pražského, začne v kostele sv. Vavřince v 10:30. „Pietní akt se u hrobu obětí na městském hřbitově uskuteční ve 13:30 – modlitbu povede evangelický farář Jozef Vereščák ze slovenské obce Mlynica, odkud pocházelo mnoho obětí. Poté se přesuneme na Švédské šance, kde k účastníkům promluví primátor Petr Vrána a modlitbu pronese přerovský děkan Josef Rosenberg,“ uvedla Pavla Roubalíková z kanceláře primátora.
Ve stejný den v 15:30 se poté ve věži kostela sv. Vavřince poprvé rozezní dva nové zvony, které nechal z finančních darů vyrobit spolek Přerovské zvony smíření. Odlity byly v listopadu 2022. První z nich, který nese jméno Jan Pavel, váží 1800 kilogramů a je věnován obětem tohoto poválečného masakru. Menší zvon, zasvěcený svatému Františkovi z Assisi, má 400 kilogramů. Oběma požehná arcibiskup Graubner při ranní mši a poté budou pomocí jeřábu usazeny do věže. „Specializovaná firma bude mít na zavěšení přibližně čtyři hodiny, její pracovníci museli předem připravit srdce zvonů, jejich závěsy i automatické pohony, zpevněna byla i barokní zvonová stolice,“ doplnil předseda spolku Přerovské zvony smíření a děkan Josef Rosenberg.
Na pořízení zvonů pro věž kostela mohli zájemci přispět ve veřejné sbírce, která pokračuje – celý proces zavěšení včetně technického vybavení vyjde na zhruba půl milionu korun. Přispět chce i vedení města, o částce bude 2. června rozhodovat rada a poté zastupitelstvo. „Vzhledem k tomu, že se tragédie stala v noci a nad ránem 19. 6., tak by z kasy města mohla na účet putovat částka 196 000 korun. Zároveň jsem vyzval kolegy radní, aby přispěli sumou, která odpovídá roku masakru, tedy částkou 1 945 korun,“ uvedl primátor Vrána (ANO).
Masakr se odehrál krátce po skončení druhé světové války. Vlaku, v němž odsunutí karpatští Němci cestovali, si na přerovském nádraží všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky. Cestující dovlekli na návrší u Přerova a tam je popravili. Exhumace těl byla provedena až o dva roky později, na podzim roku 1947. Muži byli pohřbeni v Přerově, zatímco ostatky žen i dětí byly převezeny do krematoria a jejich popel byl ve dvou bednách uložen na olomouckém hřbitově. Vedle pohřbených mužů spočinuly až v roce 2017. Od roku 2018 připomíná jeden z největších válečných zločinů na území Československa čtyřmetrový kovový kříž s trnovou korunou postavený na Švédských šancích. Je dílem kováře Jiřího Jurdy.
