Vědci vytvořili pravděpodobnou podobu tváře svatého Václava

Domácí zpravodajství / lkt / ČTK / 12. června 2025 11:59

Praha - Mezinárodní vědecký tým vytvořil podle lebky připisované svatému Václavovi pravděpodobnou podobu tváře tohoto českého knížete a světce. Odborníci k tomu použili forenzní vědecké metody a počítačový program, které využívají lékaři při operacích. Výsledek práce zveřejnili v časopise Heritage. V tiskové zprávě o tom informoval geoinformatik Jiří Šindelář, který se na výzkumu podílel. Už dříve experti rekonstruovali podobu obličeje svatého Vojtěcha a svaté Ludmily.

Při rekonstrukci vyšli vědci z digitální kopie lebky, která je součástí Svatovítského pokladu v Praze. Tvorba pravděpodobné podoby obličeje kombinovala tradiční techniky se statistickými projekcemi z tomografie žijících lidí. K rekonstrukci podoby tým použil program OrtogOnBlender, který pomáhá na operačních sálech nemocnic v 31 zemích zachraňoval lidské životy.

Finální úpravou bylo nanášení textur, vlasů či obočí. Tato etapa už byla podle vědců z velké části uměleckým vkladem. Z archeologického výzkumu ani z písemných pramenů totiž nejsou známé informace o barvě očí, vlasů či přesném odstínu pleti svatého Václava. Experti nakonec zvolili světlý odstín vlasů na základě skutečnosti, že se na lebce připisované světci několik vlasů dochovalo.

Na výzkumu a forenzní aproximaci obličeje svatého Václava pracovali pod vedením Cicera Moraese lékaři z Brazílie, specialisté z České republiky i odborníci na antropologii, medicínu a technické vědy z Polska a Malajsie. Tým se zabýval i pokusy o rekonstrukci podoby svatého Václava, které byly provedené v minulosti. Mimo jiné tak zjistili, že jimi vytvořený digitální model vykazuje vysokou shodu s obličejem opukové sochy světce od Petra Parléře, která dnes stojí ve svatováclavské kapli. „Trochu nadneseně tak můžeme prohlásit, že sochařskou rekonstrukci tváře podle lebky v Čechách prováděl už Petr Parléř ve 14. století,“ uvedl Šindelář.

Svatý Václav se narodil kolem roku 907 jako nejstarší syn knížete Vratislava I. A jeho manželky Drahomíry. Jako kníže je v pramenech doložen poprvé v roce 924, kdy nechal převézt ostatky své zavražděné babičky Ludmily z Tetína do Prahy. Pozdější legendy zdůrazňovaly především jeho zbožnost a činy dokazující jeho oddanost katolické víře. Na příkaz svého bratra Boleslava, který neskrýval výhrady vůči jeho vládě, byl 28. září 935 (podle starší literatury 929) ve Staré Boleslavi zavražděn.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře