Arcibiskup Jan Graubner
Autor: Člověk a víra / Roman Albrecht
Praha – Pražský arcibiskup Jan Graubner měl na schůzce s předsedou akademického senátu Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy Davidem Vopřadou požadovat jeho rezignaci. Když Vopřada odmítl, stanovil mu arcibiskup dvě podmínky: zajistit „mediální klid“ a stáhnout žádost o nucenou správu fakulty. Pokud by na ně nepřistoupil, měl mu podle zjištění Christnetu pohrozit odebráním kanonické mise, tedy církevního pověření, bez něhož nelze na katolické fakultě vyučovat teologické disciplíny. O případu jako první informoval Deník N. Arcibiskup věc odmítl komentovat. „K soukromým rozhovorům se pan arcibiskup nevyjadřuje,“ uvedl tiskový mluvčí Arcibiskupství pražského Jiří Prinz.
Podle informací magazínu Christnet.eu se setkání uskutečnilo minulý týden ve čtvrtek. Schůzku inicioval arcibiskup Graubner, který je zároveň Velkým kancléřem fakulty. Vopřada chtěl na jednání přizvat další zástupce senátu, arcibiskup však trval na tom, aby přišel sám.
Nejprve rezignace, poté dvě podmínky
První část rozhovoru se týkala situace na fakultě, pohledu obou stran a vymezení role Velkého kancléře. Hovořilo i o tom, jak je tato role zakotvena ve statutu fakulty a jak by se měla uplatňovat v praxi. Předseda senátu David Vopřada zdůraznil, že pravomoci Velkého kancléře jsou jasně popsány a že arcibiskup je v současné krizi překračuje. Podle něj by měl Velký kancléř působit především jako moderátor sporů a nikoliv zasahovat jednostranně do vnitřního života fakulty.
Na závěr této debaty měl Graubner vyzvat Vopřadu, aby se funkce vzdal. Pokud by rezignoval, nahradil by jej právník Jakub Kříž z Katedry filosofie a práva. Ten zastupuje arcibiskupa Graubnera v soudních řízeních, která se týkají odvolání bývalého děkana Jaroslava Brože.
Protože Vopřada odstoupit odmítl, mimo jiné i proto, že den předtím jej akademický senát v hlasování o jeho setrvání ve funkci podpořil, arcibiskup stanovil dvě podmínky. Vopřada měl zajistit „mediální klid“ a zároveň stáhnout žádost o zavedení nucené správy, kterou fakultní senát adresoval ministerstvu školství.
„Nějaký důvod se najde“
Obě podmínky ale podle Vopřady nebyly splnitelné. Upozornil, že žádost o nucenou správu je podnětem, kterým se musí státní úřad zabývat, a že případné stažení už na tomto procesu nic nemění.
Kanonická mise může být odebrána pouze z vážných důvodů. Vopřada na schůzce upozornil, že v otázkách víry a morálky není v rozporu s učením katolické církve a že vyznání víry složil už před předchozím arcibiskupem Dominikem Dukou. Podle našich informací měl Graubner reagovat slovy, že nějaký důvod se vždycky najde.
V tomto týdnu měla setkání s pražským arcibiskupem i rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková: „Téma kanonických misí se na zmiňovaném setkání řešilo, ale pouze v obecné rovině. Nediskutovali jsme o konkrétních osobách nebo postupech,“ uvedla pro Christnet.eu.
Pokus o rozšíření Graubnerových pravomocí
Již letos v červnu vyvolalo velký spor opatření bývalého děkana Jaroslava Brože, podle něhož by každý akademický pracovník fakulty musel mít církevní pověření od Velkého kancléře fakulty. U vyučujících teologických předmětů by šlo o kanonickou misi (missio canonica), tedy plné pověření k výuce víry a morálky. Ostatní vyučující by potřebovali venia docendi, povolení k výuce v neteologických oborech. Pokud by opatření zůstalo v platnosti, získal by arcibiskup Graubner rozhodující vliv na všechny vyučující fakulty. Velký senát Univerzity Karlovy však rozsah i účinnost opatření odmítl a jeho platnost pozastavil.
