Přeskočit na obsah
Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet

Do volby o děkana KTF se přihlásili Nohel, Dvořáček i bývalý děkan Brož

Domácí zpravodajství / vlu / Vlastní zpráva / 19. září 2025 10:21
Do volby o děkana KTF se přihlásili Nohel, Dvořáček i bývalý děkan Brož

Jaroslav Brož, Jiří Dvořáček a Petr Nohel
Autor: KTF

Praha – Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy má před sebou volbu nového děkana. Akademický senát fakulty ji vyhlásil na svém zasedání 3. září a hlasování proběhne 30. září v Praze. Do uzávěrky 18. září se přihlásili tři kandidáti: docent Jaroslav Brož, bývalý děkan fakulty a biblista, církevní právník Jiří Dvořáček a univerzitní manažer Petr Nohel.

Senát zároveň určil tříčlennou volební komisi, jejímž předsedou se stal David Bouma, dalšími členy jsou Kateřina Kolářová Takácsová a Kateřina Padevětová. Komise nyní zajišťuje přípravu volby, z níž vzejde kandidát na děkana. Návrh následně posoudí rektorka UK Milena Králíčková a potvrdit jej musí také Dikasterium pro katolickou výchovu.

Volba přichází v době, kdy je fakulta dlouhodobě zmítána spory o vedení. Loni zvolený děkan Jaroslav Brož byl po roce odvolán, proti čemuž se bránil soudně a předběžným opatřením se do funkce vrátil. Nový akademický senát jej však znovu odvolal s odkazem na netransparentní kroky, porušování pravidel samosprávy, autoritářský styl řízení a ztrátu důvěry uvnitř akademické obce. Kritizováno bylo mimo jiné zřízení nesystémové funkce koordinátora hospodaření a pozdější vypisování výběrových řízení. Vedením fakulty byl poté pověřen proděkan Aleš Prázný, jehož postupy vyvolaly ostrou kritiku rektorky i části akademické obce.

Městský soud v Praze 5. září vydal předběžné opatření, které rektorce zakazuje jmenovat nového děkana nebo pověřit vedením fakulty třetí osobu, dokud soud nerozhodne o žalobě podané Brožem. Samotnou volbu senátem však soud neomezil. Ministerstvo školství zároveň oznámilo, že prověří hospodaření fakulty i její vnitřní kontrolní mechanismy.

Kandidáti na děkana

Jaroslav Brož (1963), docent biblických věd a bývalý děkan fakulty, působí na katedře biblických věd KTF. Ve své vizi pro fakultu tvrdí, že chce „živé a soudržné společenství“ a klade důraz na otevřený dialog mezi akademickou obcí a vedením fakulty. Ve svém programu uvádí, že chce zkvalitnění studia, aktualizaci studijní literatury, posílení rigorózních řízení a větší internacionalizaci výuky. Počítá také s využitím digitálních nástrojů a zapojením umělé inteligence do výuky.

Jiří Dvořáček (1975) je církevní právník a docent Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Habilitoval se na Katolické univerzitě Eichstätt-Ingolstadt a působil také jako pedagog na německých univerzitách. Od roku 2011 je soudcem Metropolitního církevního soudu v Praze. Ve své kandidátské vizi uvedl: „Přeji si fakultu důvěryhodnou, zakotvenou v univerzitě i církvi, otevřenou a svobodnou, odborně kvalitní a užitečnou pro církev i společnost.“ Zdůrazňuje zachování všech stávajících oborů fakulty, především jedinečných specializací, jako jsou dějiny křesťanského umění a dějiny evropské kultury. Prosazuje posílení grantové činnosti, praktickou orientaci výuky a zapojení fakulty do veřejných i církevních debat.

Petr Nohel (1978) působí od roku 2009 na rektorátu Univerzity Karlovy, kde vede Oddělení interních programů na Odboru pro vědu a výzkum. Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK (2004), andragogiku na Filozofické fakultě UP v Olomouci (2008) a teologii na KTF UK, kde v roce 2016 získal doktorát v oboru kanonického práva. Profesně se zaměřuje na genealogii a heraldiku šlechtických rodů a teorii nástupnického práva. V letech 2014 až 2018 stál v čele monarchistické strany Koruna Česká. Mezi své cíle zařadil „podporu kvalitní vědy a výuky, posílení transparentnosti a dialogu a budování mostů mezi akademickou a církevní sférou“.

 

Diskuze k zprávě

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?