Pražský arcibiskup Jan Graubner
Autor: Člověk a víra / Dominik Novák
Praha – Pražský arcibiskup a primas český Jan Graubner zaslal 26. září rektorce Univerzity Karlovy Mileně Králíčkové obsáhlý dopis, v němž reaguje na rozhodnutí Ministerstva školství o nucené správě Katolické teologické fakulty UK. Rektorka fakulty převzala působnost děkana v situaci, kdy fakulta zůstala po sérii konfliktů a soudních zásahů bez vlastního vedení.
Graubner ve svém dopise připomíná, že jako velký kancléř fakulty má podle statutu i církevního práva povinnost dohlížet na katolickou identitu fakulty. „Učitelé předmětů týkajících se víry nebo mravů totiž neučí nic z vlastní autority, ale z moci pověření, které dostali od církve,“ uvedl s odkazem na apoštolskou konstituci Veritatis gaudium papeže Františka. Zdůrazňuje, že tuto roli nevykonává sám za sebe, ale jako reprezentant Apoštolského stolce. „Z pozice Velkého kancléře fakulty nevystupuji za sebe, ale jako zástupce Apoštolského stolce,“ napsal.
Klíčová pasáž dopisu obsahuje požadavek, aby byl detailně informován o všech správních krocích fakulty. „Dovoluji si Vás požádat, abyste mě s předstihem informovala o všech krocích, které v pozici osoby vykonávající působnost děkana hodláte podniknout,“ zdůraznil Graubner. Jako zásadní označil pracovní agendu akademických zaměstnanců, včetně výběrových řízení, uzavírání a prodlužování smluv, změn úvazků nebo ukončování pracovních poměrů.
Dopis arcibiskupa Graubnera rektorce
Arcibiskup připomněl, že musí mít možnost sledovat také kroky, které mohou ovlivnit kvalitu výuky a zachování katolického charakteru fakulty. Pouze tak podle něj může v případě potřeby jednat přímo s akreditačními institucemi Svatého stolce. „Kroky Apoštolského stolce jsou na vnitrostátním procesu akreditace nezávislé,“ upozornil.
V závěru Graubner vyjadřuje naději, že i přes mimořádnou situaci bude možné najít řešení. „Věřím, že v tomto nelehkém období nalezneme modus vivendi, který umožní další setrvání Katolické teologické fakulty ve svazku univerzity a do budoucna také její rozvoj,“ napsal a připojil požehnání. Dopis byl kromě rektorky adresován také ministrovi školství Mikuláši Bekovi, premiérovi Petru Fialovi a apoštolskému nunciovi Thaddeu Okolovi.
Graubnerův opakovaný zásah do sporu o fakultu
Arcibiskup Graubner do sporu o fakultu zasáhl již vícekrát. Dříve opakovaně podpořil bývalého děkana Jaroslava Brože a kritizoval postup rektorky Mileny Králíčkové. V únoru 2025 ve svém dopise předsedovi akademického senátu KTF UK před hlasování o odvolání děkana například napsal, že považuje za důležité „aby byl pro další roky vytvořen předpoklad pokojné součinnosti mezi děkanem a senátem tím, že nový senát, jehož složení bude vyjadřovat vůli aktuální akademické obce, dá ve volbách důvěru tomu kandidátovi, s nímž bude připraven spolupracovat na řešení našich problémů“. Po volbách do akademického senátu ale svůj postoj změnil, nové volby děkana odmítl a akademický senát za jeho kroky kritizoval.
Dopis arcibiskupa Graubnera rektorce
Velký spor vyvolalo opatření bývalého děkana Jaroslava Brože z června 2025. Podle něj by každý akademický pracovník fakulty musel mít církevní pověření od velkého kancléře. U vyučujících teologických předmětů by šlo o kanonickou misi (missio canonica), tedy plné pověření k výuce víry a morálky. Ostatní vyučující by potřebovali venia docendi, povolení k výuce v neteologických oborech. Pokud by opatření zůstalo v platnosti, získal by arcibiskup Graubner rozhodující vliv na všechny vyučující fakulty. Velký senát Univerzity Karlovy však rozsah i účinnost opatření odmítl a jeho platnost pozastavil.
Vyhrožování předsedovi akademického senátu
Na začátku září 2025 vyšlo najevo, že arcibiskup Graubner měl předsedovi akademického senátu KTF Davidu Vopřadovi vyhrožovat odebráním kanonické mise, pokud neustoupí jeho požadavkům. Podle zjištění Christnetu Graubner Vopřadu vyzval k rezignaci a stanovil mu podmínky: zajistit „mediální klid“ a stáhnout žádost o nucenou správu fakulty. Když Vopřada odmítl, měl arcibiskup poznamenat, že „nějaký důvod se vždycky najde“.
