Krkonoše (ilustrační snímek)
Autor: Wikipedia.org / Wikimedia Commons
Krkonoše, Hořejší Herlíkovice – Na konci léta se na Strážném – Hořejších Herlíkovicích v Krkonoších uskutečnilo již pojedenácté setkání Čechů a Němců. Několika denní pobyt uspořádal spolek SEM Přátelé Herlíkovic ve spolupráci s německými dobrovolníky z organizace ASF - Servitus. Přijelo třináct mladých Němců, kteří prožili jako dobrovolníci celý rok v České republice a také vícegenerační česká skupina, dohromady přes třicet osob. Seminář byl podpořen Česko-německým fondem budoucnosti.
Již přes 30 let dobrovolnictví mladých Němců v Česku
Pobyty v Čechách připravuje Aktion Sühnezeichen Friedensdienste e. V. (ASF,) což je německá organizace, která vysílá dobrovolníky z Německa i dalších zemí do 13 států včetně České republiky. Vyrovnávání se s obdobím nacismu a jeho zločiny bylo pro ASF hlavním motivem a závazkem pro konkrétní činy v současnosti. ASF vzniklo po válce původně v evangelickém prostředí a od té doby vysílá dobrovolníky do zemí okupovaných Německem nebo do těch, které byly s nacistickou říší ve válečném stavu. Dnes pak ASF vystupuje i proti aktuálním podobám antisemitismu, rasismu a diskriminace menšin. Před dvěma léty oslavili již 30 let působení v České republice. Organizace zprostředkovává i dobrovolnické pobyty Čechů v Německu.
Osmdesát let po válce
Při této příležitosti Česko-německý fond budoucnosti podpořil projekty, které apelovaly na to, aby se zkušenost války, fašismu a holokaustu již nikdy více neopakovala, navzdory tomu, že bohužel právě dnes zuří na Ukrajině největší konflikt od konce druhé světové války. Účastníci krkonošského pobytu zahájili svůj seminář on-line setkáním s německými lektorkami z organizace Arolsen Archiven, které mapují osudy oběti holokaustu. Posluchače zaujala snaha organizace vrátit osobní věcí zavražděných jejich rodinám a to, že do digitalizace dokumentů se mohou zapojit dobrovolníci. Při dalším on-line semináři se představili zástupci organizace Amcha s projektem psychosociální pomoci pro přeživší holokaustu a jejich rodiny.
při výletě na hřebenech Krkonoš
Autor: archiv spolku SEM Přátelé Herlíkovic / Jan Kirschner
Z české strany k tématu promluvili politologové David Svoboda a Jan Jüptner, kteří připomněli aktuální agresi Ruska na Ukrajině. „Tato přednáška se změnila v živou debatu a myslím, že se nejhloub dotkla toho, co dnes znamená Nie wieder (Nikdy více), “uvedla evangelická farářka Marie J. Medková, která celý program semináře připravila. „Tématem byla síla a neviditelnost propagandy a úspěšnost stigmatizace určité skupiny. David Svoboda pronesl provokativní tezi, že se ruská propaganda snaží z Ukrajinců udělat „Židy dneška" a daří se jí to více, než jsme si ochotni připustit. Právě tato teze vzbudila vášnivou diskusi,“ dodala Medková.
Další přednášející germanista Václav Smyčka prezentoval své nové vědecké téma - Nacistické romány v ČSR z hlediska přitažlivosti nacismu a krize maskulinity. „Vzhledem k tomu, že jde o vysokoškolského pedagoga, byla přednáška velmi živě zpracovaná, s mnoha ukázkami, a určitě doporučuji i pro jiné semináře,“ pochválila lektora Medková.
Výlety do historie Krkonoš
Organizátoři připravili i přednášku spojenou s výletem do hor. O historii Erlebachovy boudy a osudech jejich obyvatel vyprávěl přímo na místě historik Jiří Louda z Muzea Krkonoš (KRNAP). „Také jsme vyzkoušeli "Zažít Benecko jinak", kdy jsme šli po stopách lyžníků Hanče, Vrbaty a Ratha, a přiučili se něčemu z doby vlasteneckých vášní v Rakousku-Uhersku. Poté jsme zhlédli film Poslední závod,“ uvedla dále Medková.
Historie a činnost spolku
Tradiční krkonošská horská bouda v Hořejších Herlíkovicích
Autor: archiv spolku SEM Přátelé Herlíkovic / Jan KIrschner
Spolek SEM Přátelé Herlíkovic byl založen v roce 2012 a prvotním impulsem byla snaha o záchranu staré krkonošské boudy, kulturní památky, která byla letos po více jak třiceti letech uzavření znovu otevřena pro ubytování. Prvně toho využili i účastníci semináře, připomínkovali ale vysokou cenu za pobyt. Původně německé selské stavení sloužilo po odsunu k ubytování a brigádám mládeže i dalších generací od roku 1950 až do devadesátých let 20. století v režii evangelické církve, kdy bylo uzavřeno a začalo chátrat. Opravy dobrovolníci začali organizovat nejdříve svépomocí a od roku 2015 si na odborné a výškové práce najímali profesionální řemeslníky či firmy. Činnost spolku zaujala i server ProPamatky.info . Celkovou rekonstrukci chalupy financovala Českobratrská církev evangelická jako vlastník objektu.
Na úsilí o záchranu stavby brzy navázala řada komunitních aktivit na podporu střediska, života v obci i kazatelské stanici. V uplynulých patnácti letech spolek také pořádal koncerty a výstavy v kostele, výroční bohoslužby, česko-německé projekty, nebo se jeho členové snažili o úpravu starého německého hřbitova a vyvolat zájem o historii místa, kde byla kdysi fungující vesnice. Ta nesloužila jen k rekreaci, ale i k trvalému bydlení. Spolek proto chtěl zdůraznit i jiný pohled na středisko evangelické církve Horský domov, které se potýkalo s ekonomickými problémy a nevnímat je pouze jako objekty k rekreaci, dodávají na svých internetových stránkách.
