Soud ani po 8 měsících nezačal jednat o případu děkana Brože, řízení odročil na neurčito

Domácí zpravodajství / vlu / Vlastní zpráva / 4. listopadu 2025 22:15

Praha - Městský soud v Praze ani po osmi měsících od zahájení řízení neprojednal žalobu bývalého děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy Jaroslava Brože. Jednání, které bylo podle informací z databáze InfoSoud naplánováno na 4. listopadu, bylo odročeno na neurčito.

Spor se týká odvolání Brože z funkce děkana, o kterém rozhodla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. Proti jejím rozhodnutím z února a července letošního roku se Brož brání dvěma žalobami. První podal už v březnu, druhou připojil později. Soud obě žaloby spojil do jednoho řízení.

Podle dostupných informací bylo řízení přerušeno kvůli kasační stížnosti člena Akademického senátu Univerzity Karlovy Jakuba Čecha. Ten napadl rozhodnutí Městského soudu v Praze, který jej v září neuznal osobou zúčastněnou na řízení. Brožovu žalobu projednává senát soudu vedený soudkyní Vierou Horčicovou.

„V Akademickém senátu Univerzity Karlovy máme zákonnou pravomoc vyslovit souhlas s odvoláním děkana na návrh rektorky, což je jedna z možností, jak by celý tento spor mohl pokračovat v případě, pokud by soud zrušil dosavadní rozhodnutí o odvolání děkana,“ uvedl pro Christnet.eu Jakub Čech. „Výsledek tohoto řízení bude mít přímý dopad na výkon mé funkce člena senátu a na akademickou samosprávu univerzity jako celek.“

Senátor Čech: Soud se nezachoval férově

Podle Čecha Městský soud postupoval „v rozporu se zákonem, když do řízení přizval jako osobu zúčastněnou na řízení arcibiskupa Graubnera“. „Pokud tak ale učinil, pak s obdobnými argumenty by měl jednat i se mnou, protože můj výkon funkce je probíhajícím soudním řízením dotčen minimálně stejně jako u pana velkého kancléře. Soud se nezachoval férově, pokud jemu to postavení přiznal a mně nikoli,“ dodal.

Ve své kasační stížnosti, podané 10. října, Čech argumentuje nerovným přístupem soudu: „Moje práva a povinnosti jsou ve vztahu k probíhajícímu soudnímu řízení přímo dotčena, a to minimálně v míře, v jaké jsou dotčena práva a povinnosti Velkého kancléře. Podstatným rozdílem však je, že mnou výše zmíněná oprávnění vyplývají ze zákona, a nikoli (pouze) z vnitřního předpisu fakulty,“ napsal Nejvyššímu správnímu soudu.

Ve svém vyjádření soudu také uvedl, že se jako člen akademického senátu přímo podílí „na rozhodování o vyslovení souhlasu s odvoláním děkana, o návrhu na odvolání rektorky nebo o zrušení vnitřního předpisu či rozhodnutí orgánu fakulty pro rozpor se zákonem“. Výsledek řízení podle něj „přímo ovlivní výkon těchto pravomocí a je zřejmé, že má práva a povinnosti jsou soudním řízením dotčena“.

Městský soud v Praze ve svém usnesení z 26. září uvedl, že Jakub Čech splnil pouze formální, nikoli materiální podmínku pro přiznání postavení osoby zúčastněné na řízení. Podle soudu totiž není přímo dotčen na svých právech ani povinnostech rozhodnutími, která jsou předmětem sporu. „Ať už by podaným žalobám soud vyhověl, či nikoli, ani v jednom z případů rozhodnutí soudu nijak nemůže zasáhnout postavení podatele jakožto člena uvedených samosprávných orgánů, na jejichž činnosti a rozhodování se podílí pouze jako jeden z jejich členů,“ stojí v odůvodnění rozhodnutí, které má magazín Christnet.eu k dispozici.

Nejvyšší správní soud v Brně nyní vede řízení ke stížnosti v prioritním režimu. Čech očekává, že rozhodnutí by mohlo padnout v řádu týdnů. „Vzhledem k tomu, že jde o procesní rozhodnutí, nikoli meritorní, věřím, že Nejvyšší správní soud by mohl rozhodnout ještě do konce roku,“ uvedl.

Do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu tak zůstává řízení o žalobě bývalého děkana Jaroslava Brože pozastavené a Městský soud v Praze nové jednání zatím nenařídil.

Soud zabránil volbě děkana

Kvůli probíhajícímu soudnímu sporu je zablokována také volba nového děkana Katolické teologické fakulty. Městský soud v Praze vydal totiž předběžné opatření, kterým akademickému senátu fakulty dočasně zakázal volbu uskutečnit. Soud předběžné opatření zdůvodnil tím, že je to ve veřejném zájmu: „Zabránění konání voleb je ve veřejném zájmu, jelikož je nutné, aby bylo nejdříve pravomocně, jednoznačně a nezpochybnitelně rozhodnuto ve věci samé, a to dříve, než se přistoupí k dalším návazným organizačním krokům, vyžadujícím vynakládání finančních prostředků na nové volby, není-li najisto postaveno, zda se vůbec mohou konat,“ konstatoval soud.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře