Papež Lev XIV.
Autor: Cbcew.org.uk / Mazur
Řím, Nicea – Papež Lev XIV. vydal apoštolský list s názvem „In unitate fidei“ (V jednotě víry) u příležitosti 1700. výročí nicejského koncilu. Stalo se tak krátce před jeho první apoštolskou cestou, kdy navštívil místa v dnešním Turecku, kde se konal první koncil v roce 325.
Dokument otevírá volání po jednotě: „Křesťané jsou povoláni kráčet ve svornosti, chránit a předávat s láskou a radostí Ježíše Krista, a to v jednotě víry, hlásané od počátku církve“. Ve 12 bodech popisuje historické okolnosti včetně ariánské hereze, která přiměla císaře Konstantina ke svolání koncilu, aby se biskupové shodli, což mělo přispět k jednotě říše.
První nikajský koncil na pravoslavné ikoně
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons
„A tak otcové koncilu formulovali Nicejské vyznání víry. Není filozofickou teorii, nýbrž vyznává víru v Boha, který nás vykoupil skrze Ježíše Krista,“ dodal pontifex. Vyzdvihl teologický význam kréda, odsouzení hereze a taky odvahu biskupa Atanasia, který byl „skálou kréda“ a neochvějně hájil pravou vírou navzdory problémům. Augustiniánský papež dal Anatanasia do spojitosti s novou generací „nicejských mladých“, například svatí Ambrož, Augustín a Basil z Cesareje.
Římský biskup ve svém listu dále apeloval, abychom „opustili teologické spory“, které ztratily svoje opodstatnění, a dosáhli „společné myšlení a společnou modlitbu k Duchu svatému, aby nás všechny shromáždi v jediné víře a láscel“.
„To neznamená ekumenismus, který se vrací ke stavu před rozdělením, ani vzájemné uznání současného status quo rozmanitosti církví a církevních společenství, ale spíše ekumenismus, který hledí do budoucnosti, ekumenismus smíření skrze dialog a výměnu našich duchovních darů a dědictví,“ uvádí dále v textu.
Dodejme, že papežovo latinské motto převzato od Augustina zní In Illo uno unum, čili „V Jednom jsme jeden“.
Papež navíc nevidí obnovu křesťanské jednoty jako ochuzení. Stejně jako v historické Niceji tohoto cíle dosáhneme „trpělivou, dlouhou a někdy obtížnou cestou vzájemného naslouchání a přijetí“.
Tato teologická a duchovní výzva podle pontifika vyžaduje pokání a obrácení všech zainteresovaných. Proto na závěr vyzval k „duchovnímu ekumenismu modlitby, chvály a uctívání, jak se to stalo v Nicejském a Konstantinopolském vyznání víry.“
Apoštolský list končí modlitbou k Duchu svatému, aby přišel a „sjednotil srdce a mysli věřících,“ a dal „nám vychutnat krásu společenství.“
