Před 120 lety byl ve Francii přijat zákon o oddělení církve od státu

Ze světa / lkt / ČTK / 8. prosince 2025 23:45

Paříž/Praha - Francie je zemí s katolickou tradicí a vztahy státu a církve nebyly mnohdy idylické. Před 120 lety, 9. prosince 1905, byl ve Francii přijat zákon o oddělení církve od státu. Stát pod svou správu převzal všechny kostely a přestal platit duchovní jako státní zaměstnance. Církevní hierarchie od té doby žije z darů a jiných příjmů, stát ale hradí náklady na opravu některých církevních budov, které vlastní.

V roce 1905 zakotvil státní laicitu zákon, který patří mezi nejrazantnější formy oddělení náboženské a státní sféry na světě. Článek jedna zajišťuje všem svobodu vyznání. Článek dvě ale píše, že Francouzská republika neuznává, nefinancuje ani nepodporuje žádné náboženství. Od 1. ledna 1906 byly zrušeny všechny rozpočty státu, samospráv a dalších institucí, které podporovaly výkon náboženství. Budovy určené kultu i zázemí života církví se staly majetkem státu nebo samospráv. Zásada této odluky také znamenala, že nošení náboženských symbolů není ve školách žádoucí. Až v roce 2004 byl přijat zákon, který zakazuje ve státních školách nosit nejen islámský šátek, ale i výrazné symboly jiných náboženství. Jde například o židovskou jarmulku či křesťanské kříže velkých velikostí.

Po uzavření konkordátu mezi Francií a katolickou církví roku 1801 byla Francie prohlášena za katolickou zemi a církev se stala existenčně závislou na státu. Napoleon vzápětí konkordát ještě jednostranně doplnil o 77 organických článků, které zesílily podřízenost církve státu. Od 70. let 19. století sílilo ve Francii proticírkevní hnutí, postupně likvidující dosavadní záruky, které katolická církev měla na základě napoleonského konkordátu a organických článků. V roce 1904 Francie přerušila diplomatické styky se Svatým stolcem a o rok později vyhlásila zákon o odluce státu a církve. Od té doby je 87 katedrál ve Francii, tedy zhruba polovina, majetkem státu. Církev má právo je využívat k církevním záležitostem a zdarma je zpřístupňovat veřejnosti. Za údržbu a případné opravy zodpovídá stát prostřednictvím ministerstva kultury. Nekatolické církve a židovské obce se zákonu podřídily. Pro katolickou církev bylo těžké vyrovnat se se ztrátou diecézní a farní struktury i snížením příjmů a ostře protestovala.

Během první světové války se konflikt zmírnil, v roce 1920 byly mezi Francií a papežským stolcem obnoveny diplomatické styky a v roce 1923 Francie povolila diecézní sdružení. Od té doby se vztah církví a státu pohybuje mezi negativní neutralitou (restriktivní interpretací zákonů) a pozitivní neutralitou. Od počátku páté republiky (1958) získávají církevní školy státní podporu a režim odluky se i v jiných oblastech zmírňuje.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře