Ivan Štampach
Autor: Facebookový profil I. Štampacha / Jan Vávra
Praha – Dnes zemřel v domově pro seniory v Sulické ulici v Praze Ivan Štampach, religionista, pedagog, duchovní a publicista. Bylo mu 79 let. Pro část veřejnosti představoval výrazný hlas, který dokázal o náboženství mluvit srozumitelně, kriticky a v širších společenských souvislostech.
Narodil se 18. února 1946 v Praze. Dětství strávil krátce v Plzni a poté v Trenčíně na Slovensku. V letech 1963 až 1967 studoval učitelství na Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě se sídlem v Trnavě, následně dálkově filozofii a pedagogiku na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Roku 1970 byl ze studia vyloučen z politických důvodů a do roku 1974 vězněn v Bratislavě a Ilavě.
Během normalizace se zapojil do neoficiální intelektuální a kulturní činnosti. Od roku 1978 byl členem spolku Societas Incognitorum Eruditorum In Terris Austriacis, který vydával samizdatový kulturně politický měsíčník Acta incognitorum. V té době začal tajně studovat teologii. Na kněze byl vysvěcen roku 1983 v Berlíně kardinálem Joachimem Meisnerem. O čtyři roky později vstoupil do dominikánského řádu a přijal jméno Odilo. Teologii vyučoval v tajných kurzech a publikoval v samizdatu.
Po roce 1989 zahájil veřejnou akademickou dráhu. Získal licenciát teologie v Krakově, doktorát v Poznani a roku 1996 se habilitoval na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Odborně se věnoval zejména novým náboženským hnutím, ekumenismu, mezináboženskému dialogu, spiritualitě a metodologii religionistiky. Učil na řadě vysokých škol, mimo jiné na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy, škole Jabok a Univerzitě Pardubice.
Roku 1996 mu tehdejší vedení Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy za rektorování Václava Wolfa neprodloužilo učitelskou smlouvu. V letech 1998 až 2000 byl jedním z mluvčích iniciativy Kairos 98, která se hlásila k otevřenému dialogu uvnitř církví i mezi církvemi a společností.
Výrazný zlom v jeho církevní dráze přišel v červenci 1999. Ivan O. Štampach tehdy požádal o přijetí do Starokatolické církve a současně vystoupil z dominikánského řádu. Významnou roli v tomto rozhodnutí sehrál požadavek Římskokatolické církve, aby všichni teologové a katecheté působící na jejích školách podepsali prohlášení Professio fidei. Dokument kromě apoštolského vyznání víry obsahoval i souhlas, v odstupňované podobě, s dogmaty, s jejich teologickými důsledky a s aktuálním učením učitelského úřadu církve. Štampach tento požadavek veřejně problematizoval jako zásah do svobody teologického bádání. Od dubna 2002 již jako duchovní nepůsobil v žádné církvi, přesto se nadále hlásil ke křesťanství.
Vedle akademické práce byl aktivní i ve veřejném a politickém životě. Působil jako člen předsednictva Českého helsinského výboru. V parlamentních volbách v červnu 2002 byl jako nestraník lídrem kandidátky Strany zelených v Pardubickém kraji. Byl rovněž zakládajícím členem Křesťansko-sociální platformy ČSSD a patřil k mluvčím iniciativ ProAlt a Kairos 98.
Ivan Štampach byl dlouhodobě činný jako publicista a komentátor. Ve svých textech se soustavně vracel k otázkám role náboženství v sekulární společnosti, proměnám spirituality a vztahu víry k demokracii a lidským právům. V posledních letech publikoval především v Deníku Referendum, kde patřil k pravidelným autorům reflektujícím náboženské a společenské dění. Některé jeho texty vycházely také v magazínu Christnet.eu.
Pohřební obřad se uskuteční v pátek 16. ledna ve 12 hodin v kapli sv. Jana sborového domu Obce křesťanů v Praze.
