Před 75 léty proběhl se slovenskými biskupy v celém sovětském bloku unikátní proces

Ze světa / bohpet / Vlastní zpráva / 17. ledna 2026 11:04

Bratislava - Od 10. do 15. ledna 1951 proběhl v Československu dlouho připravovaný politický proces se slovenskými biskupy. Byli to římští katolíci Ján Vojtaššák a Michal Buzalka a biskup řeckokatolické církve Pavol Gojdič. Proces patřil k nejvýznamnějším politickým procesům v Československu i v celém východním bloku.

Z propagandistického hlediska šlo o jediný čistě slovenský politický proces, který měl celostátní dopad. Každodenně o něm rozsáhle informovaly masmédia, do jeho otevření však mlčely. Předem připravený a zinscenovaný proces byl výjimečný i proto, že v žádné jiné zemi sovětského bloku neodsoudili najednou tři biskupy. Biskupové a kardinálové byli souzeni, vězněni nebo internováni rovněž v jiných komunistických zemích.

„Cílem bylo definitivně vyřešit konflikt mezi biskupy a komunistickým režimem, exemplárně potrestat část biskupů, zbytek zastrašit. Dále kompromitovat církevní hierarchii v očích věřících, přispět k politické převýchově mas, zvýšit důvěru k režimu... i odsoudit myšlenku slovenské státnosti a přetrvávající tradici slovenského luďáctví a odhalit Vatikán jako nástroj mezinárodního imperialismu," připomněl historik Ústavu pamäti národa v Bratislavě Branislav Kinčok.

Při výběru biskupů režim chtěl vytvořit zdání, že nesoudí odmítavý postoj ke komunismu a pro nenávist ke katolíkům. Důraz naopak kladl na údajnou kolaboraci s režimem první Slovenské republiky (1939–1945), vysvětlil historik Róbert Letz z Univerzity Komenského v Bratislavě:
„Gojdiče obviňovali z podpory banderovců, ukrajinských nacionalistů, a ze styků s německým konzulátem v Prešově. Biskupa Buzalku za to, že vykonával funkci vojenského vikáře slovenské armády, a biskupa Vojtaššáka za to, že byl místopředsedou Státní rady, ústavního orgánu s teoretickými kompetencemi."
Byla to účelová, nafouknutá obvinění, neboť uceleně nezohledňovala postoje obžalovaných během druhé světové války, jinak by byli před soudem dříve, dodal Letz. Naopak komunisté zasáhli v první řadě slovenský katolicismus, který překážel při prosazování celostátních záměrů v Československu.

„Navíc záměrně vybírali svědky s konfliktem s biskupy. Většina z nich byla ve vězení, takže mohli být lépe ovlivňováni. Vyhrožovali jim, že pokud nebudou vypovídat podle instrukcí, zemřou ve vězení nebo si to odnese jejich rodina,“ doplnil Letz.

Vyhrožovali také biskupům. Výslechy probíhaly v noci, nemohli se vyspat nebo museli chodit v cele, nedostávali stravu, byli biti a ponižováni. Proto nakonec přiznali vinu. Po pádu komunismu byli rehabilitováni po důkladném přezkoumání celého případu.

Gojdič, kterého zatkli při likvidaci řeckokatolické církve v roce 1950, zemřel ve vězení Leopoldov. Papež Jan Pavel II. ho prohlásil za blahoslaveného spolu s dalším řeckokatolickým biskupem Vasiľem Hopkem také zadrženým v roce 1950. Naopak Vojtaššák a Buzalka dožili ve vyhnanství v české části Československa. Aktuálně probíhá proces blahořečení biskupa Vojtaššáka.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře