Ilustrační foto
Autor: Unsplash.com / Majkl Velner
Jeruzalém, Vídeň – V různých částech světa žije přibližně 196.600 židovských přeživších holokaustu. Včera to napsal server The Times of Israel s odkazem na nově zveřejněné údaje newyorské organizace Konference o židovských materiálních nárocích vůči Německu (CC). Přibližně polovina jich žije v Izraeli, nicméně celkově jsou rozptýleni ve více než 90 zemích.
Ve Spojených státech jich žije asi 31.000, velké skupiny přeživších jsou i ve Francii, Německu, Ukrajině či Rusku. Asi 97 procent přeživších je považováno za dětské přeživší, tedy osoby narozené v roce 1928 a později. Přibližně 30 procentům přeživších je 90 let či více, asi jednomu procentu je 100 let a více. Ženy tvoří 62 procent celkového počtu přeživších.
Asi třetina přeživších dostává měsíční penzi vyjednanou v minulosti organizací CC. Minulý rok organizace uvedla, že na světě žilo asi 220.000 přeživších.
Organizace nové údaje zveřejnila necelý týden před 27. lednem, na který připadá Mezinárodní den památky obětí holokaustu. Ten je připomínkou osvobození vyhlazovacího tábora Osvětim Rudou armádou v roce 1945. V Osvětimi zahynulo nejčastěji v plynových komorách více než 1,1 milionu lidí, většinou Židů. Celkově přišlo během holocaustu o život téměř šest milionů Židů.
Rakousko udělilo od roku 2019 občanství zhruba 43.000 potomkům obětí nacismu
Rakousko udělilo po novelizaci zákona o občanství z roku 2019 rakouské občanství zhruba 43.000 potomkům obětí nacismu, z nichž největší část žije v Izraeli. Oznámila to dnes na tiskové konferenci ve Vídni předsedkyně Národního fondu pro oběti nacismu Hannah Lessingová a tajemník ministerstva zahraničí Sepp Schellhorn. Informovala o tom agentura APA. Svět si dnes připomíná Mezinárodní den památky obětí holokaustu.
Podle rakouského ministerstva zahraničních věcí o více než polovinu (51 procent) rakouských občanství zažádali Izraelci, následování Američany (22 procent) a Brity (13 procent). Ve třech procentech žádali o rakouské občanství Argentinci a Australané, Kanaďané a Mexičané byli zastoupeni po jednom procentu. Ostatní národnosti představují šest procent z celkového počtu.
Děti, vnoučata a pravnoučata Židů a obětí nacismu, kteří opustili Rakousko, protože byli pronásledování a perzekvováni hitlerovským režimem, mohli od roku 2019 požádat o rakouské občanství. Dříve měli tuto možnost pouze přeživší holocaustu.
„V tak krátké době je to krásný projev důvěry," uvedla na dnešní tiskové konferenci ve Vídni Lessingová k počtu udělených občanství. „Jde nyní o to udržet dialog,“ vysvětlil Schnellhorn. Den památky obětí holokaustu připomíná nejen zločiny nacismu, ale také odpovědnost, kterou musíme nést za současnost a budoucnost, připomněl Schellhorn.
Vídeň uděluje pasy, aniž by žadatelé museli mít bydliště v Rakousku nebo se vzdát svého původního občanství. Jde o výjimku, protože Rakousko jinak dvojí občanství neumožňuje.
