Davide Pagliarani
Autor: fssox.org
Řím/Flavigny-sur-Ozerain – Kněžské bratrstvo svatého Pia X., označované také jako lefebvristé, oznámilo, že nová biskupská svěcení plánuje na 1. července, a to bez souhlasu papeže. Rozhodnutí bylo členům bratrstva interně sděleno 2. února. Takový krok by podle kanonického práva katolické církve automaticky vedl k exkomunikaci a znamenal by další otevřené prohloubení rozkolu této skupiny s Vatikánem.
Generální představený bratrstva Davide Pagliarani podle britského katolického týdeníku The Catholic Herald v prosincovém vystoupení pro členy a příznivce uvedl, že katolická církev se nachází ve „stavu nouze“, který je podle něj dnes „ještě jasněji rozpoznatelný než v roce 1988“. Tehdy zakladatel hnutí, biskup Marcel Lefebvre, bez souhlasu papeže vysvětil čtyři biskupy, což vyvolalo jednu z nejhlubších krizí v poválečných dějinách katolické církve.
Pagliarani tento „stav nouze“ výslovně spojil s pontifikátem papeže Františka. Prohlásil, že „po pontifikátu papeže Františka se nacházíme v nouzové situaci“, a dodal, že rozhodnutí tohoto papeže podle něj zůstávají „epochální, problematická a dalekosáhlá“. Vedení bratrstva tvrdí, že bez nových biskupů nebude schopno dlouhodobě zajistit svátostný život, zejména kněžská svěcení a udělování biřmování věřícím hlásícím se k tradiční liturgii.
Historický precedens však ukazuje, jak tvrdě Vatikán na podobné kroky reaguje. Po svěceních v roce 1988 oznámil Vatikán automatickou exkomunikaci všech zúčastněných. Tehdejší papež Jan Pavel II. označil tento krok za „schismatický čin“ a v apoštolském listu Ecclesia Dei odmítl argument takzvaného stavu nouze jako teologicky i právně neudržitelný.
Exkomunikace čtyř biskupů byly v roce 2009 zrušeny papežem Benediktem XVI. jako gesto otevřenosti k dialogu, kanonický status bratrstva tím však vyřešen nebyl. Krátce poté navíc vyšlo najevo, že jeden z dotčených biskupů, Richard Williamson, veřejně popírá holocaust, což vyvolalo mezinárodní pobouření a vážně poškodilo vztahy Vatikánu s židovskými komunitami. Vatikán tehdy zdůraznil, že zrušení exkomunikace neznamenalo schválení těchto názorů ani plnou rehabilitaci dotyčného v rámci katolické církve.
Následné pokusy o vzájemný dialog iniciované papežem Benediktem XVI. ztroskotaly poté, co bratrstvo odmítlo tzv. věroučnou preambuli v roce 2013 nabízenou Vatikánem, protože nadále odmítá autoritu Druhého vatikánského koncilu. Šlo o text, který Vatikán nabídl jako minimální podmínku pro plné kanonické začlenění do církve
Podle platného kanonického práva by případné nové svěcení biskupů bez papežského mandátu mělo stejné důsledky i dnes a znovu by otevřelo konflikt s Vatikánem.
