Kříž - ilustrační foto
Autor: Flickr.com / Creative Commons
Litoměřice – Litoměřický biskup a nově jmenovaný pražský arcibiskup Stanislav Přibyl vyhlásil rok 2026 Rokem smíření, cyklem dvanácti bohoslužeb a setkání na místech spojených s válečným a poválečným násilím v severních Čechách. První zastavení proběhlo 13. ledna při pouti ve Filipově, druhé 10. února v Mladé Boleslavi, za účasti představitelů více církví i zástupce německého velvyslanectví. Další setkání je naplánováno v březnu.
Přibyl vyhlásil Rok smíření pastýřským listem k 1. lednu 2026. Impulzem je mimo jiné osmdesáté výročí založení společenství Ackermann-Gemeinde, které vzniklo 13. ledna 1946 v Mnichově mezi katolíky vyhnanými z někdejších Sudet a od počátku se hlásilo k úsilí o křesťanské smíření.
První modlitební setkání se uskutečnilo v úterý 13. ledna v bazilice Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově ve Šluknovském výběžku. V promluvě biskup Přibyl připomněl odkaz zakladatelů Ackermann-Gemeinde a citoval mariánská slova spojená s filipovským poutním místem: „Před 80 lety právě dnes se hrstka katolíků v Mnichově rozhodla, že nechce odplácet zlým za zlé, ale že doufá v nový začátek podle slov Panny Marie pronesených k Magdaleně Kade zde ve Filipově: ,Mé dítě, od nynějška se to bude uzdravovat.‘ V jejich pojetí se jednalo o obrovské rány zasazené Němci Čechům a Čechy Němcům. … Prosme tedy Krista na přímluvu Panny Marie, abychom vždy dbali na to, že bližní si zaslouží úctu a požehnání a abychom byli připraveni se omluvit a usmířit tam, kde žijeme: v rodině, v zaměstnání, v obci, ve farnosti, v národě“
Druhé setkání Roku smíření se konalo 10. února v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mladé Boleslavi. Bohoslužby zúčastnili duchovní katolických i nekatolických církví z města a okolí, přítomen byl například patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta. Archivář litoměřického biskupství Martin Barus v úvodu připomněl místní poválečné události.
V homilii inspirované příběhem evangelia O marnotratném synu biskup Přibyl varoval před postojem, který označil jako „netečnost spravedlivých“: „Může se nám vymstít pasivita typu ,co mně je do toho, já jsem se choval a chovám dobře ‘. I když nepociťujeme osobní vinu, je dobré jít spolu s mladším synem z podobenství až k těm vepřům z příběhu a uvědomit si, že jsme se vzdálili od Otce. Když hovoříme o historických křivdách, často se dostáváme do pozice toho staršího syna: vkrádá se nám do mysli, že se nás to netýká, jednáme správně, vždyť jsme nikomu nic neudělali,“ uvedl.
Patriarcha Butta ve své promluvě spojil téma smíření s křesťanskou nadějí a rolí církví ve společnosti. „Smíření znamená, že pokoj a mír vstupuje do nás samých a přenáší se pak do vztahů,“ řekl.
Na bohoslužbě vystoupil také atašé německého velvyslanectví Rüdiger Heinrich, který tlumočil pozdravy německého velvyslance Petera Matthiase Reusse. Ve svém vystoupení zdůraznil poválečný vývoj česko-německých vztahů a ekonomickou provázanost, kterou ilustroval příkladem mladoboleslavské automobilky. „Dnes, osm desetiletí po válce, můžeme s vděčností konstatovat: vztah mezi Němci a Čechy je tak srdečný jako snad nikdy předtím. Nejsme si již cizinci, jsme sousedé a přátelé ve společné Evropě,“ uvedl.
V souvislosti s připomínkou židovských obětí nacistické perzekuce v Mladé Boleslavi lze doplnit, že podle databáze Židovského muzea v Praze bylo do terezínského ghetta z Mladé Boleslavi deportováno celkem 1 043 osob a válku jich přežilo 48.
Rok smíření je podle diecéze koncipován jako měsíční cyklus bohoslužeb na místech spojených s nacistickým násilím i poválečnými excesy, včetně modliteb za smíření mezi Čechy a Němci. Další setkání je plánováno na 8. března od 9.30 v Rovensku pod Troskami u Smírčího kříže.
