Tibetský duchovní vůdce dalajlama
Autor: Wikipedia.org / Christopher Michel / Wikimedia Commons
Praha – Senát by měl podle skupiny senátorů odmítnout snahu čínského komunistického režimu, který chce schvalovat výběr budoucího tibetského duchovního vůdce dalajlamy. Návrh představila 10. března, v den výročí násilného potlačení tibetského povstání čínským režimem v roce 1959, místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Podle ní by volba měla zůstat plně v pravomoci úřadu dalajlamy.
Peking požaduje, aby byl budoucí tibetský duchovní vůdce vybrán v souladu s čínskými zákony a byl čínskou vládou schválen. Podle Seitlové by to znamenalo dehonestaci a znehodnocení tibetských tradic. „Neměl by takto zvolený představitel žádnou kulturní, náboženskou ani komunitní autenticitu nebo podporu,“ uvedla místopředsedkyně Senátu.
Horní parlamentní komora by měla podle Seitlové konstatovat, že Čínská lidová republika nemá legitimní pravomoc vybrat nástupce dalajlamy a že jeho zvolení je výhradní záležitostí tibetského lidu. Měla by současně zdůraznit respekt k náboženské svobodě tibetského lidu včetně svobody volby duchovního vůdce bez zásahu, nátlaku a vměšování se ze strany čínského režimu.
Proti čínskému záměru výběr dalajlamy ovlivnit se podle senátorky už postavili zástupci OSN, Evropský parlament i USA. Současný devadesátiletý dalajlama loni oznámil, že jeho nástupce bude vybrán mimo čínskou kontrolu, pravděpodobně v Indii, kde dalajlama od tibetského povstání žije v exilu.
Tibetský lid se podle Seitlové snaží o to, aby byla zachována jeho identita, historické, kulturní a náboženské tradice. Po Číně žádá rozumnou autonomii a zachování jeho hodnot včetně svobody náboženského vyznání v souladu s deklarací lidských práv. Čínský režim naopak silně zasahuje do práv Tibeťanů, snaží se jejich děti počínštit, dodala senátorka.
Předseda senátního výboru pro lidská práva Jiří Růžička (za TOP 09) věří, že jeho výbor i Senát jako celek navrhované stanovisko schválí. Podle něj čínský režim vůči Tibeťanům používá praktiky, které používaly všechny totalitní režimy. Předseda senátní Skupiny přátel Tibetu Přemysl Rabas (za hnutí SEN21) uvedl, že úsilí Tibeťanů je symbolem boje všech národů za svobodu. Ocenil, že v Česku si jej připomíná vyvěšení tibetské vlajky každoročně na 1000 obcí a institucí.
Tibet obsadila čínská armáda v roce 1950. Peking trvá na tom, že je historicky nedílnou součástí čínského území. Tvrdí, že jeho vláda této oblasti přinesla prosperitu a stabilitu. Čínský komunistický režim odmítá obvinění tibetských exulantů a ochránců lidských práv z represí a porušování lidských práv.
Při povstání proti čínské nadvládě před 67 lety zemřelo přes 80.000 Tibeťanů. Dalajlama od té doby žije v indické Dharamsále v podhůří Himálaje, kde také sídlí tibetská exilová vláda. Čína ji neuznává, Tibet považuje za součást čínského území a dalajlamu viní ze separatistických snah. Peking pravidelně protestuje proti setkání českých politiků s představiteli tibetské exilové vlády.
