Jaroslav Brož
Autor: Člověk a víra / Lucie Horníkova
Praha – Ministerstvo školství zrušilo nucenou správu Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy poté, co Nejvyšší správní soud na konci února přiznal Jaroslavu Brožovi odkladný účinek v kasační stížnosti proti jeho odvolání z funkce děkana. Brož je tak do konečného rozhodnutí soudu znovu považován za děkana se všemi pravomocemi. Konec nucené správy ale spor o poměry na fakultě neuzavírá.
Ministerstvo školství oznámilo, že po seznámení se se závěry Nejvyššího správního soudu zahájilo správní řízení a rozhodlo o zrušení dříve přijatého opatření, jímž loni v září odňalo výkon působnosti děkana Katolické teologické fakulty. Fakultu od té doby vedl rektor Univerzity Karlovy, nejprve Milena Králíčková, od února Jiří Zima.
Nejvyšší správní soud už na konci února přiznal Jaroslavu Brožovi odkladný účinek v řízení o jeho kasační stížnosti. Tím pozastavil účinky rozhodnutí bývalé rektorky o jeho odvolání i účinky prosincového rozsudku Městského soudu v Praze. Podle rektora Jiřího Zimy z toho plyne, že Brož je až do konečného rozhodnutí soudu považován za děkana fakulty se všemi pravomocemi, které se k této funkci vážou.
Zima ve čtvrtečním vyjádření uvedl, že v posledních týdnech proběhla řada jednání směřujících ke zklidnění situace na fakultě. Současně vyjádřil přesvědčení, že i přes konec nucené správy se fakulta vrátí k řádnému a předvídatelnému fungování.
Proti tomuto hodnocení se ale ohradila předsedkyně odborové organizace na fakultě Michaela Falátková. Ve svém stanovisku uvedla: „Jako předsedkyně odborové organizace a zároveň vedoucí katedry, která byla zásahy odvolaného vedení fakulty výrazně zasažena, však musím uvést, že se mnou během celé doby nucené správy pod vedením rektora J. Zimy nikdo z vedení univerzity osobně nejednal, a to ani přesto, že jsem o takové setkání opakovaně žádala.“
Falátková zároveň uvedla, že „po dobu nucené správy se od února ani jednou nesešlo rozšířené kolegium děkana, které je běžným pracovním fórem pro komunikaci vedení fakulty s vedoucími kateder“. Podle ní tak nebylo možné s vedením fakulty projednávat základní záležitosti týkající se chodu studijních programů či připravovaných akreditací.
Vyjádření Univerzity Karlovy proto označila za problematické. „Takový postup neodpovídá standardům otevřené a vyvážené komunikace, která je nezbytná pro skutečnou mediaci a uklidnění situace na akademické půdě. Proto vyjádření univerzity považuji za silně matoucí a neodpovídající skutečnosti,“ uvedla. Dodala také, že mezi zaměstnanci přetrvávají vážné obavy o sociální bezpečí na pracovišti a mezi studenty obavy o bezpečné studijní prostředí.
Sám Brož po rozhodnutí ministerstva uvedl, že chce, aby fakulta byla opět místem, kde se „především dobře studuje, učí i bádá“, a že udělá vše pro to, aby se na fakultu vrátil klid a prostor pro dobrou práci.
Mluvčí fakulty Jana Marešová zároveň oznámila, že fakulta prověří svou ekonomickou situaci, aby zjistila aktuální stav po období nucené správy. Podle ní navíc bývalá rektorka zasahovala do chodu fakulty a jejích samosprávných orgánů i nad rámec kroků, které zákon v režimu nucené správy předpokládá jako nezbytné pro zajištění základního fungování.
Brože, který vedl fakultu od května 2024, odvolala tehdejší rektorka na návrh akademického senátu loni v únoru. Městský soud ho tehdy předběžným opatřením do funkce vrátil, Králíčková ho ale v létě odvolala znovu na základě rozhodnutí akademického senátu KTF. Druhé žalobě soud odkladný účinek nepřiznal, zároveň však zakázal do pravomocného rozhodnutí volbu nového děkana KTF a rektorce nařídil, aby do té doby nepověřovala výkonem funkce třetí osobu. V prosinci pak městský soud Brožovu žalobu zamítl, proti čemuž Brož podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Akademický senát fakulty začátkem března zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Jaroslav Brož z volby odstoupil a vyjádřil překvapení, že volební zasedání nebylo zrušeno navzdory tomu, že Nejvyšší správní soud už dříve přiznal jeho kasační stížnosti odkladný účinek.
Rektor Jiří Zima před volbou senát vyzval, aby hlasování odložil. Po jeho konání uvedl, že „hlasováním byl kandidátem na děkana zvolen Jiří Dvořáček. Tento kandidát však nemůže být za současného právního stavu rektorem jmenován.“ Podle Zimy senát vyhlásil volbu v době, kdy stále trvaly soudní spory o Brožovo odvolání.
David Vopřada uvedl, že se fakultní senát snažil přistupovat k situaci především s ohledem na dobro fakulty, rozhodnutí soudů a stanoviska ministerstva školství. „Proto nás mrzí, když je akademický senát v některých veřejných vyjádřeních, a to i ze strany rektorátu, označován za hlavního či jediného viníka současného stavu,“ napsal. Senát podle něj zároveň doufá, že období do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bude co nejkratší.
Fakultní senát na volebním zasedání uvedl, že usnesení Nejvyššího správního soudu nepředstavuje překážku pro samotnou volbu kandidáta na děkana. Případné jmenování zvoleného kandidáta rektorem by podle něj mohlo nastat až po skončení řízení o kasační stížnosti. Senát zároveň zdůraznil, že rozhodnutí soudu nijak nepředjímá.
Na pátek 27. března od 10:00 je svoláno zasedání Akademického senátu Univerzity Karlovy v Praze. Předsedkyně odborové organizace na KTF Michaela Falátková v této souvislosti vyzvala zaměstnance a podporovatele fakulty k účasti. V pozvánce uvedla, že není jisté, zda senát poskytne prostor k vyjádření, přesto však podle ní může jít o jednu z posledních příležitostí, jak klidně a věcně upozornit na situaci zaměstnanců fakulty a hájit důstojné a bezpečné pracovní prostředí.
