Papež Pius XII. ve Vatikánu v roce 1949
Autor: AFP/Getty Images
Řím – V Římě si 2. března připomněli 150 let od narození papeže Pia XII., vlastním jménem Eugenia Pacelliho. Konference se konala v kostele Chiesa Nuova nedaleko místa jeho narození v centru města. Organizátoři a řečníci při výročí připomněli jeho osobní vztah k Římu i pokračující spory o hodnocení jeho pontifikátu v době druhé světové války.
Kostel Chiesa Nuova byl podle pořadatelů Pacellimu blízký a budoucí papež jej pravidelně navštěvoval. Pius XII., jenž stál v čele katolické církve v letech 1939 až 1958, byl posledním papežem narozeným v Římě.
Konferenci otevřel kardinál Dominique Mamberti, prefekt Nejvyššího tribunálu Apoštolské signatury. Vystoupila také Piova praneteř Donna Orsola Pacelli, která mluvila o rodinných vzpomínkách.
Na konferenci promluvil i právník Emilio Artiglieri, předseda Výboru papeže Pacelliho a Asociace Pia XII. Ten v souvislosti s výročím poskytl rozhovor americkému deníku National Catholic Register, v němž upozornil na podle něj chybné interpretace postavy Pia XII. v novém filmu Jamese Vanderbilta „Norimberk“ (2025).
Artiglieri v této souvislosti odkázal na lednový článek historika Mattea Napolitana ve vatikánském deníku L’Osservatore Romano. Napolitano v něm reagoval na tvrzení filmu, podle nichž Pius XII. podpisem konkordátu s Hitlerovým Německem v roce 1933 legitimizoval nacistický režim. Historik uvedl, že o dohodu usilovalo Německo, nikoli Vatikán, a že po jejím uzavření následovala série porušování konkordátu ze strany nacistického režimu. Připomněl také, že jde o jedinou německou mezinárodní smlouvu, která přežila Hitlera.
Artiglieri zároveň hájil postoj Pia XII. k Židům. Uvedl, že šlo o papeže bez předsudků, který měl osobní vztahy s židovskými přáteli a v roce 1938 pomohl rodině svého spolužáka Guida Mendese emigrovat. Připomněl také, že po válce zaznívaly od některých židovských představitelů projevy úcty a vděčnosti za papežův postoj a za pomoc při záchraně Židů.
V závěru připomněl i probíhající proces Pia XII. v katolické církvi. „Nadále zveme k modlitbě, abychom měli důkaz o skutečném zázraku, který nám umožní přistoupit k očekávané beatifikaci,“ řekl.
Hodnocení Pia XII. během druhé světové války ale zůstává mezi historiky sporné. Část badatelů zdůrazňuje diplomatickou pomoc a síť klášterů a řeholních domů, které podle nich přispěly k záchraně pronásledovaných Židů. Jiní namítají, že papež mohl nacismus veřejně a důrazně odsoudit a pro záchranu pronásledovaných bylo možné udělat více.
Debatu v posledních letech oživily nové publikace vycházející z výzkumu Apoštolských archivů, které Vatikán otevřel v roce 2020. Ani nové archivní prameny však zatím nepřinesly mezi historiky jednotný závěr.
