Kněží Jan Bula a Václav Drbola
Autor: Biskupství brněnské
Brno – Brněnské biskupství otevřelo registraci do vedlejšího pavilonu Z na slavnost blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly. Hlavní pavilon P na brněnském výstavišti je po registraci více než 9 500 lidí téměř zaplněn, informuje o tom web brněnské diecéze. Slavnost blahořečení dvou římskokatolických duchovních zavražděných komunistickým režimem se uskuteční letos v sobotu 6. června.
Zájem o beatifikaci obou kněží označilo biskupství za mimořádný. Manažer slavnosti Zdeněk Novák uvedl: „Máme velkou radost, že se na slavnost přihlásilo tolik lidí.“ Dodal, že je to pro organizátory zároveň závazek připravit událost co nejlépe. Ve vedlejším pavilonu Z bude zajištěn přenos programu z hlavního pódia, prostor pro svátost smíření, kaple i stánkový prodej.
Brněnské biskupství spustilo registraci 7. března, už tehdy oznámilo, že bez platné místenky se účastníci do areálu nedostanou. Biskup Pavel Konzbul tehdy uvedl, že: „Místo je skutečně pro každého, kdo se chce zúčastnit této historické události – prvního blahořečení mučedníků moderních českých dějin. Věřím, že se na výstavišti potkám nejen s lidmi z brněnské diecéze, nejen s věřícími poutníky, ale se všemi, které oslovil životní příběh našich blahořečených a chtějí tuto událost společně oslavit.“
Proces blahořečení Jana Buly začal v roce 2004, v roce 2011 k němu byl připojen i případ Václava Drboly. Organizátoři zdůrazňují duchovní i společenský rozměr celé události. Podle oficiálního webu blahořečení mají doprovodné programy i samotná slavnost nést motivy odpuštění a smíření navzdory nespravedlnosti, s důrazem na věrnost pravdě a sílu lásky v každé lidské situaci. „Jde o příležitost, abychom skrze porozumění příběhu a poselství hrdinské smrti obou mužů otevřeli téma smíření ve společnosti. Všichni si s sebou neseme nějaká zranění, ať už vztahová nebo celospolečenská. Někoho ještě dnes tíží zkušenost s praktikami minulého režimu, jiné trápí aktuální politická situace ve světě, někdo má těžkosti v rodině, v práci… všichni to známe,“ doplnil k tomu biskup Konzbul.
Kněží Jan Bula a Václav Drbola se stali oběťmi represí, které komunistický režim rozpoutal po událostech v Babicích v létě 1951. Václav Drbola tehdy působil jako farář v Babicích a režim ho spojil s případem, jenž se stal záminkou k rozsáhlému zásahu proti katolické církvi na Moravě. Po vykonstruovaném procesu byl odsouzen k smrti a 3. srpna 1951 popraven oběšením v jihlavské věznici. Jan Bula, který působil v Rokytnici nad Rokytnou, byl obviněn v navazujícím procesu, jímž komunistický režim rozšířil represivní tažení proti katolické církvi. Po dalším procesu byl odsouzen k smrti a 20. května 1952 rovněž popraven v Jihlavě. Rozdílné datum jejich smrti zároveň ukazuje, že nešlo jen o bezprostřední dohru babických událostí, ale o delší sérii politických procesů, jejichž cílem bylo zastrašit církev i veřejnost.
Do procesu blahořečení nakonec nebyl zahrnut kněz František Pařil, ačkoli i on patřil k obětem babických procesů a jeho případ byl dříve církví posuzován.
