Ilustrační foto
Autor: Člověk a víra / Vladimír Bimka
Brno – Brněnský římskokatolický biskup Pavel Konzbul stanovil, že ve farnostech bez kněze se Velikonoční triduum neslaví a že mu nesmějí předsedat ani jáhen, ani pověřený laik. Na dopady tohoto opatření pro Velký pátek nyní upozornil portál Liturgie.cz.
Konzbul vydal toto opatření 6. února 2026. Uvádí se v něm: „Pokud není k dispozici kněz, obřady Velikonočního tridua se ve farnosti nekonají. Žádnému z těchto obřadů nesmí předsedat jáhen ani pověřený laik.“ Jáhni nebo pověření laici mohou v takové situaci uspořádat pouze lidové pobožnosti, adoraci v Getsemanské zahradě, pobožnost křížové cesty nebo modlitbu u Božího hrobu, avšak bez udělování svatého přijímání.
Zvláštní pozornost je věnována Velkému pátku. „Liturgii Velkého pátku předsedá pouze biskup nebo kněz. Přestože tato liturgie má podobu bohoslužby slova se svatým přijímáním, liturgické normy uvedené v Římském misálu nedovolují, aby jí předsedal jáhen,“ stojí v textu. Jáhen při ní může číst čtení z Písma, pronést homilii nebo se modlit přímluvy. Opatření se odvolává na platné kanonické a liturgické normy Dikasteria pro bohoslužbu a svátosti, na dokument Příprava na velikonoční svátky a jejich slavení z 16. ledna 1988 i na normy Římského misálu.
Portál Liturgie.cz na krok reagoval článkem „Jáhen a Velký pátek“ s komentářem liturgika Pavla Kopečka, poradce Liturgické komise České biskupské konference. Kopeček argumentuje tím, že jednotlivé liturgie tridua jsou „silně teologicky propojeny ve svém rituálním průběhu a také v osobě předsedajícího“. Tam, kde kněz není k dispozici, považuje za vhodnější denní modlitbu církve nebo lidové pobožnosti než samostatné slavení velkopátečních obřadů vedené jáhnem.
Opatření je účinné ode dne zveřejnění v Acta Curiae Episcopalis Brunensis a platí na celém území diecéze. Zároveň doporučuje, aby se menší sousední farnosti spojily ke společnému slavení vigilie v jednom kostele, aby mohla proběhnout důstojně a v plném rozsahu.
