Tibetský duchovní vůdce dalajlama na Hradčanském náměstí při své poslední návštěvě v České republice v říjnu 2016
Autor: facebookový profil Romana Bortela / Roman Bortel
Praha – Čínský komunistický režim by se podle Senátu neměl vměšovat do volby budoucího tibetského duchovního vůdce dalajlamy, i když území Tibetu ovládá. Senátoři se na tom dnes shodli na závěr své březnové schůze na návrh senátního výboru pro lidská práva. Čínské velvyslanectví v Praze v minulosti podobné aktivity označovalo za vměšování se do vnitřních záležitostí Číny.
Volba příštího dalajlamy by se podle Senátu měla uskutečnit „bez nátlaku a vměšování Čínské lidové republiky“. Čínský režim podle horní parlamentní komory nemá legitimní pravomoc vybrat nástupce současného dalajlamy a jeho zvolení je výhradní záležitostí tibetského lidu.
Peking požaduje, aby byl budoucí tibetský duchovní vůdce vybrán v souladu s čínskými zákony a byl čínskou vládou schválen. Podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL), která stanovisko iniciovala, by to znamenalo dehonestaci a znehodnocení tibetských tradic. „Neměl by takto zvolený představitel žádnou kulturní, náboženskou ani komunitní autenticitu nebo podporu,“ uvedla místopředsedkyně Senátu.
Horní parlamentní komora zdůraznila respekt k náboženské svobodě tibetského lidu. Pozastavila se nad novým čínským zákonem o podpoře etnické jednoty a pokroku, jímž se čínský režim otevřeně hlásí k asimilaci, omezování kultury, náboženské svobody nebo vzdělávání v menšinových jazycích.
Proti čínskému záměru výběr dalajlamy ovlivnit se podle senátorky už postavili zástupci OSN, Evropský parlament i USA. Současný devadesátiletý dalajlama loni oznámil, že jeho nástupce bude vybrán mimo čínskou kontrolu, pravděpodobně v Indii, kde dalajlama od tibetského povstání žije v exilu.
Tibetský lid se podle Seitlové snaží o to, aby byla zachována jeho identita, historické, kulturní a náboženské tradice. Po Číně žádá rozumnou autonomii a zachování jeho hodnot včetně svobody náboženského vyznání v souladu s deklarací lidských práv. Čínský režim naopak silně zasahuje do práv Tibeťanů, snaží se jejich děti počínštit, dodala senátorka.
Tibet obsadila čínská armáda v roce 1950. Peking trvá na tom, že je historicky nedílnou součástí čínského území. Tvrdí, že jeho vláda této oblasti přinesla prosperitu a stabilitu. Čínský komunistický režim odmítá obvinění tibetských exulantů a ochránců lidských práv z represí a porušování lidských práv.
Při povstání proti čínské nadvládě před 67 lety zemřelo přes 80.000 Tibeťanů. Dalajlama od té doby žije v indické Dharamsále v podhůří Himálaje, kde také sídlí tibetská exilová vláda. Čína ji neuznává, Tibet považuje za součást čínského území a dalajlamu viní ze separatistických snah. Peking pravidelně protestuje proti setkání českých politiků s představiteli tibetské exilové vlády.
