Rektor UK Jiří Zima
Autor: Univerzita Karlova / Vladimír Šigut
Praha – Akademický senát Univerzity Karlovy doporučil členům akademické obce Katolické teologické fakulty zdrženlivost. Děkanovi Jaroslavu Brožovi zároveň doporučil zdrženlivost při pracovněprávních jednáních směřujících k rozvázání pracovních poměrů. Na jednání senátu rektor Jiří Zima kritizoval část kroků, které byly na fakultě učiněny během nucené správy za působení jeho předchůdkyně Mileny Králíčkové.
Senát Univerzity Karlovy se v pátek zabýval situací na Katolické teologické fakultě po ukončení nucené správy. Ta skončila v polovině března poté, co Nejvyšší správní soud na konci února přiznal Jaroslavu Brožovi odkladný účinek v řízení o jeho kasační stížnosti proti odvolání z funkce děkana. Podle dřívějšího vyjádření univerzity je tak Brož až do konečného rozhodnutí soudu považován za děkana se všemi pravomocemi, které se k této funkci vážou.
Rektor Jiří Zima na jednání uvedl, že některá rozhodnutí z doby nucené správy nepovažuje za šťastná. Zmínil zejména doplnění vědecké rady a zvýšení počtu jejích členů z deseti na pětadvacet, změny garantů některých studijních programů včetně teologických, odvolání a jmenování proděkanů i zřízení nových funkcí spojených s vypsáním výběrových řízení.
Rektor se kriticky vyjádřil také k březnové volbě kandidáta na děkana. „Myslím si, že nerespektování usnesení soudu ani vnitřních předpisů není tou správnou reklamou na akademickou samosprávu a myslím si, že zrovna teď, když se jedná o novele vysokoškolského zákona, nám to příliš nepomáhá,“ řekl Zima. Akademický senát KTF už bezprostředně po volbě hájil opačný výklad. „Volba představuje výkon zákonem zaručené akademické samosprávy fakulty a nezakládá možnost tzv. dvojvládí, neboť případné jmenování zvoleného kandidáta rektorem UK může nastat až po skončení řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem,“ uvedl tehdy senát.
Na zasedání se otevřela také otázka možného porušení kybernetické bezpečnosti fakulty. Zima uvedl, že zadal zpracování stručné analýzy třetí straně a že podněty z ní předá příslušným úřadům nebo odborům Univerzity Karlovy. Podle Jaroslava Brože analýza potvrdila, že v době, kdy byla vedením fakulty pověřena Michaela Falátková, docházelo k nepřípustnému přístupu do složek a e-mailových schránek zaměstnanců a studentů. Sám rektor ale současně upozornil, že analýza je velmi obecná a bude teprve třeba odborně posoudit, nakolik jsou její zjištění závažná.
Falátková takový výklad odmítla. Uvedla, že na zasedání senátu byly prezentovány pouze útržky zprávy, která měla údajně obsahovat informace o kybernetickém napadení infrastruktury fakulty v době, kdy byla pověřena výkonem funkce děkanky. „Tato zpráva mi není k dispozici a není znám její původ ani zpracovatel.“
Podle Falátkové navíc samotná prezentace působila nejasně a zavádějícím dojmem. „Z prezentace senátora, která byla místy nesourodá a špatně srozumitelná, je zřejmé, že tato tzv. auditní analýza vychází buď z neúplných, nebo manipulovaných dat a zcela opomíjí právní rámec celé situace.“ Zároveň uvedla, že dotyčný senátor byl během jednání upozorněn, že o jeho interpretaci ani způsobu prezentace pracovní skupina nevěděla.
Ostrá byla i její reakce na podobu celého jednání. „Způsob, jakým byly informace prezentovány, považuji za závažně poškozující a v rozporu s etickými standardy Univerzity Karlovy i akademické kultury obecně,“ napsala. Součástí vystoupení podle ní byly také „snímky ze sociálních sítí a osobní útoky vůči mé osobě i dalším členům akademické obce KTF, včetně senátorů“. Celý spor podle Falátkové ukazuje i na zhoršenou atmosféru uvnitř fakulty.
Jaroslava Brože odvolala bývalá rektorka z funkce už loni v únoru na návrh fakultního senátu. Poté se obrátil na Městský soud v Praze, který ho předběžným opatřením do funkce dočasně vrátil. Následovalo druhé odvolání v létě 2025, další žaloba a poté kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Právě její odkladný účinek vedl k ukončení nucené správy a k tomu, že Brož znovu převzal výkon funkce děkana. Soud v rozsudku zároveň upozorňuje, že z přiznání odkladného účinku nelze vyvozovat, jak dopadne kasační stížnost „ve věci samé“.
Kasační stížnost by nyní měla být projednána v přednostním režimu, i tak bude trvat minimálně týdny či měsíce, než soud dospěje ke konečnému rozhodnutí.
