ilustrační foto
Autor: Clovekavira.cz / Radek Hanskut
Praha – Katolická církev v České republice loni udělila 13 622 křtů, meziročně asi o 550 méně. Zároveň vzrostl podíl dospělých mezi nově pokřtěnými na devět procent, což je podle České biskupské konference nejvíc v dosavadních statistikách. Loňská čísla tak ukazují spíš proměnu struktury novokřtěnců než obrat v celkovém trendu.
Největší část novokřtěnců i nadále tvořily děti do jednoho roku. Bylo jich 68,9 procenta. Děti ve věku od jednoho do sedmi let představovaly 17,3 procenta a nejmenší skupinu tvořily děti od sedmi do čtrnácti let. Církev zároveň uvedla, že 58 procent všech loňských křtů připadlo na moravské a slezské diecéze.
Do výsledků výrazně promlouvá i demografický vývoj. V roce 2025 se v Česku narodilo přibližně 77 600 dětí, meziročně o 6 700 méně. Šlo o nejnižší počet od začátku statistického sledování v roce 1785. Podíl pokřtěných dětí do jednoho roku tak podle církevních údajů zůstal zhruba stejný jako o rok dříve, i když samotných narozených výrazně ubylo.
Za nejvýraznější změnu označuje Česká biskupská konference růst dospělých křtů. Do této skupiny řadí lidi starší čtrnácti let. V českých diecézích byl jejich podíl vyšší než na Moravě a ve Slezsku a činil 13,2 procenta. V absolutních číslech však dospělí dál zůstávají menšinou mezi nově pokřtěnými. Jejich vyšší zastoupení se navíc odehrává na pozadí pokračujícího poklesu celkového počtu křtů.
Pohled na posledních pět let ukazuje zřetelný pokles. V roce 2021 bylo v české římskokatolické církvi pokřtěno přes 18 tisíc lidí, v roce 2022 celkem 17 725, o rok později 16 255, v roce 2024 pak 14 169 a loni 13 622. Nejde tedy o jednorázový výkyv, ale o několik let trvající sestupný trend.
Generální sekretář České biskupské konference Roman Czudek uvedl, že růst zájmu o křest mezi dospělými není jen českým jevem. Podobný vývoj v posledních letech zaznamenaly také některé západoevropské země. Ve Francii katolická církev na jaře 2025 hlásila více než deset tisíc dospělých křtů o Velikonocích, v Belgii církev uvedla, že počet dospělých křtů v roce 2025 meziročně vzrostl zhruba o polovinu, a v Irsku upozornil dublinský arcibiskup na dosud nejvyšší počet dospělých žadatelů o křest v metropoli. Czudek zároveň označil tento vývoj za radostnou zprávu i pastorační výzvu, protože podle něj vyvstává otázka, jak dospělé novokřtěnce začlenit do života církevního společenství.
Právě zde se ale otevírá širší otázka, co vlastně podobná čísla vypovídají. V církevním prostředí se v posledních měsících častěji objevují úvahy o novém otevírání mladých lidí víře. Loni je podpořila také britská Bible Society, která mluvila o takzvané tiché obnově a o rostoucí návštěvnosti kostelů mezi mladými dospělými. Pozdější poznatky však tuto interpretaci zpochybnily.
Kritičtější sociologické analýzy upozornily, že podobná tvrzení často vycházejí z takzvaných opt in průzkumů, tedy z dat lidí, kteří se do šetření hlásí dobrovolně. Takové průzkumy mohou snadno nadhodnocovat aktivitu věřících a nevypovídají spolehlivě o celé společnosti. Reprezentativní výzkumy v Británii naopak neukázaly jasné křesťanské oživení mezi mladými.
Mezi pokřtěnými je dále skupina dětí ve věku od jednoho do sedmi let, která loni tvořila 17,3 procenta novokřtěnců. Církev uvádí, že odkládání křtu po narození dítěte do vyššího věku zaznamenala během pandemie covidu 19. Početně nejmenší skupinu pak tvořily děti ve věku od sedmi do čtrnácti let. Loni šlo o necelých pět procent.
Ve světě je podle loňské papežské ročenky zhruba 1,4 miliardy pokřtěných katolíků a 407 tisíc kněží. V českém prostředí se ale výrazně liší údaje ze sčítání lidu a data, s nimiž pracuje církev. Při sčítání lidu v roce 2021 se ke katolické církvi přihlásilo 985 tisíc lidí. Podle mluvčí České biskupské konference Moniky Klimentové však součet římských a řeckých katolíků aktuálně činí 2,9 milionu lidí. Podobný údaj uvádí i ročenka o katolické církvi pro rok 2025.
