Itamar Ben Gvir
Autor: Wikipedie.org / אלון נוריאל / Creative Commons
Jeruzalém – Izraelský krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir dne 12. dubna již poněkolikáté ve funkci ministra vstoupil do komplexu mešity Al-Aksá a upozornil, že by místo mělo být více zpřístupněno židovským věřícím. Jordánsko a Palestinci jeho vyjádření odsoudili, informuje agentura Reuters.
Komplex, který leží na náhorní plošině Starého Města, kterému muslimové říkají Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně) a židé Chrámová hora, je nejcitlivějším místem izraelsko-palestinského konfliktu. Část západní stěny Chrámové hory tvoří Zeď nářků, která je pozůstatkem biblického druhého židovského chrámu zničeného Římany před téměř 2000 lety. Na vrcholu hory stojí Skalní dóm a mešita Al-Aksá. Chrámová hora je nejposvátnějším místem judaismu, jelikož tam stávaly židovské chrámy. Mešita Al-Aksá je třetím nejposvátnějším místem islámu.
Na základě křehké, desítky let staré dohody s muslimskými úřady je komplex spravován jordánskou náboženskou nadací a židé jej mohou navštěvovat, ale nesmějí se tam modlit. Návrhy, že by Izrael pravidla změnil, v minulosti vyvolaly pobouření mezi muslimy a podnítily násilí.
„Dnes se zde cítím jako vlastník,“ uvedl Ben Gvir na videu, které sdílela jeho kancelář. „Stále je zde co vylepšovat, stále tlačím na premiéra (Benjamina Netanjahua), aby dělal víc a víc, musíme se posouvat výš a výš,“ dodal.
Jordánské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Ben Gvirovu návštěvu považuje za porušení dohody o zachování státu quo v dané lokalitě a za „znesvěcení její posvátnosti, odsouzeníhodné vyhrocení situace a nepřijatelnou provokaci“. Kancelář palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse varovala, že takové kroky by mohly region dále destabilizovat.
Ben Gvirův mluvčí uvedl, že ministr usiluje o lepší přístup do areálu pro židy a povolení, aby se tam mohli modlit. Dále uvedl, že se ministr na místě modlil.
Kancelář izraelského premiéra Netanjahua se k Ben Gvirově návštěvě zatím nevyjádřila. V minulosti Netanjahu po Ben Gvirových návštěvách ujišťoval, že se izraelská politika ohledně Chrámové hory nemění.
Většina muslimských, křesťanských a židovských posvátných míst v Jeruzalémě zůstala během války s Íránem uzavřena. Ben Gvirova návštěva komplexu na Chrámové hoře 12. dubna násilnosti nevyvolala.
