Vystoupení sudetských Němců v tradičních krojích v Brně
Autor: Jan Kirschner / Christnet.eu
Brno, Pohořelice – Od čtvrtka do Svatodušního pondělí se v České republice poprvé konaly Sudetoněmecké dny. Do moravské metropole pozvala sudetské Němce iniciativa Meeting Brno. Tradiční svatodušní shromáždění pořádá již přes sedmdesát let Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL), které zastupuje Němce vysídlené z Československa po druhé světové válce a jejich potomky. Součástí akce byly i připomínky obětí nacismu. Těmi celý program ve čtvrtek začal na nádraží, odkud odjížděly transporty Židů z Brna, a v pondělí i skončil v Kounicových kolejích. David Macek za Meeting Brno včera při pietě připomněl, že na kolejích, které za války sloužily jako vězení a mučírna gestapa, zahynulo již po válce v létě 1945 také několik set Němců.
Celému setkání byly přítomny též dvě ženy – Milena Grenfell-Bainesová a Eva Paddocková, tzv. Wintonovy děti. Z Británie přijel podle Aktuálně.cz na motorce i Nicholas Winton mladší. Všichni tři se několikrát společně setkali s představitelem sudetských Němců Berndem Posseltem. Paní Milena (96 let) během nedělní besedy výbornou češtinou uvedla, že cítila povinnost přijet, a připomněla, že jejímu otci pomohl vycestovat z Československa německý voják. Nick Winton ml. pak řekl, že jeho otec by brněnské setkání podpořil.
Pouť smíření
Sobotní den byl spojen především s již 21. ročníkem Pouti smíření z Pohořelic do Brna, kdy se asi dva tisíce účastníků vydalo již tradičně opačným směrem, než kudy šli vyhnaní brněnští Němci v květnu 1945. Téměř devět set z nich je pohřbeno na pietním místě za Pohořelicemi, kde byla pouť zahájena projevy českých a německých politiků, požehnáním duchovních a společnou modlitbou. V noci, před dnem konání pouti pomaloval neznámý vandal hákovými kříži pamětní desky. Po příchodu do Brna se k poutníkům přidala podle organizátorů ještě zhruba stejně velká skupina lidí včetně řady politiků, v čele s předsedou senátu Milošem Vystrčilem. Všichni společně ušli poslední symbolický kilometr k památníku vyhnání Němců z Brna v zahradách augustiniánského kláštera. Průvod poutníků v tichosti prošel kolem hlučné protestní skupiny s bubínky, českými i rudými vlajkami. Někteří z poutníků na hlučný dav na pozdrav mávali.
Sudetoněmecké dny na brněnském vystavišti
Samotné Sudetoněmecké dny se konaly za přísných bezpečnostních opatření v jednom z pavilonů brněnského výstaviště a podle pořadatelů je během víkendu navštívilo cca tři tisíce lidí, zhruba stejný počet Čechů i Němců. Hlavní shromáždění celého setkání pak proběhlo v neděli dopoledne a předcházely mu katolické a evangelické bohoslužby. Katolickou liturgii spolu s německými kolegy koncelebrovali emeritní arcibiskup Graubner a biskup Radkovský.
Evangelickou bohoslužbu pak přímo vedli zástupci domácí Českobratrské církve evangelické – farářka z Chebu Vlasta Heinrich Groll a farář pro menšiny Mikuláš Vymětal. Ten ve svém proslovu citoval slova židovského filosofa Martina Bubera z knihy „Já a ty“, kde zní: „Alles wirkliche Leben ist Begegnung.“ čili „Všechen skutečný život je setkáním.“ Vymětal německé hosty přivítal a mimo jiné uvedl, že vztahy a setkávání nás osvobozují od strachu z budoucnosti. Vzhledem k tomu, že sudetští Němci se tradičně hlásí spíše ke katolické církvi a katolíků je více i na Moravě, bylo účastníků evangelické bohoslužby řádově méně, přesto se do vyčleněné a vydýchané místnosti, určené spíše pro přednášky, jen obtížně vešli. Prázdnou větší místnost hned vedle by šlo komuniálně lépe uspořádat, aby byla vhodnější pro konání bohoslužeb, myslí si autor této zprávy. Jako špatný germanista by uvítal i to, kdyby alespoň čtení biblických textů zaznělo též v češtině. Také krajanské sdružení zase mohlo nechat hlavní programovou brožuru přeložit do češtiny, když jsou poprvé v Čechách, uváděli rozmrzele někteří Češi před hlavním infocentrem. . Jiní Češi si naopak zase pochvalovali ochotné tlumočníky a kvalitní překlad na jednotlivých přednáškách a seminářích.
Kříž na pietním místě v Pohořelicích
Autor: Jan Kirschner / Christnet.eu
Po bohoslužbách, na následném shromáždění, vystoupili s projevy primátorka Brna Markéta Vaňková, šéf krajanského sdružení Bernd Posselt, bavorský premiér Markus Söder, nebo zástupkyně mládežnické organizace sudetoněmeckého spolku. Vaňková zaujala metaforou o zakalení vody, které se vytvoří po vhození kamene na dno. Měla zřejmě na mysli rozvířenou atmosféru kolem setkání v Brně. Premiér Söder v proslovu před tisícovkami účastníků označil setkání, jež se poprvé konalo v Česku, za historický okamžik. Södera později odpoledne na Pražském hradě přijal prezident Petr Pavel. Jejich setkání kritizovali zástupci české vlády. Bavorsko nad odsunutými sudetskými Němci převzalo záštitu, bavorští ministerští předsedové jsou proto podle ČTK považováni za jejich patrony. Podle šéfa Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernda Posselta účastníci do Brna přijeli s poselstvím lásky, ne nenávisti.
Na hlavním shromáždění předali sudetští Němci českému politikovi, spisovateli a někdejšímu disidentovi Milanu Uhdemu, který pochází z židovské rodiny, Evropskou cenu Karla IV., což je nejvyšší sudetoněmecké vyznamenání. Shromáždění ve velké hale na výstavišti uzavřel společný zpěv české, bavorské, německé a na závěr také evropské hymny.
Demonstrace a karneval
V neděli se souběžně konala také největší demonstrace proti přítomnosti sudetských Němců v Brně. Několik tisíc odpůrců zaplnilo Dominikánské náměstí. Mezi nimi byl viditelný i duchovní Československé církve husitské v liturgickém oděvu. Od jeho vystoupení na demonstraci se ale distancovali představitelé příslušné diecéze husitské církve. Na demonstraci vystoupil i bývalý prezident Miloš Zeman. Podle ČTK uvedl, že sudetští Němci byli fanatickou součástí nacistického hnutí a později také vystupovali proti českým zájmům. Hovořila také předsedkyně komunistů Kateřina Konečná.
Souběžně se setkáním sudetských Němců ve vedlejším výstavním pavilonu probíhal karnevalový festival mládeže, a tak se po Brně pohybovaly i desítky mladých v maskách a bizardních oblecích. Někteří diskutující na sociálních sítích mládež tepali, že se takové akce účastní v době, kdy „Němci opět ohrožují naši republiku“. Jiní zase ocenili, že karneval i setkání sudetských Němců dobře vyjadřuje současnou svobodnou a demokratickou dobu.
Pouť smířeni před kostelem v Pohořelicích
Autor: Jan Kirschner / Christnet.eu
Podpora ze strany církví
Některé církve ještě před událostmi v Brně vydaly prohlášení na podporu setkání krajanského sdružení sudetských Němců a celého festivalu Meeting Brno. Římskokatolická církev vydala prohlášení prostřednictvím Rady Iustitia et Pax, která působí při České biskupské konferenci. Předsedou rady je biskup Tomáš Holub. V prohlášení mimo jiné uvedli, že nelze měnit historii, zakrývat tragédie, nespravedlnosti a utrpení na jedné či druhé straně, ale že lze změnit náš pohled a způsob, jak o minulosti přemýšlíme a na co klademe důraz. Proto nás vyzvali, abychom dali šanci setkáním spojeným s letošním Sudetoněmeckým dnem konaným v Brně.
Evangelíci pak jednali shodnou okolností ve stejném termínu na zasedání synodu Českobratrské církve evangelické, avšak na opačném konci republiky, v Chebu. Zde vydali prohlášení na podporu setkání v Brně. „Oceňujeme dobrou vůli spolku Meeting Brno a Sudetoněmeckého krajanského sdružení, kteří se o Svatodušních svátcích 2026 odvažují udělat další krok na cestě vyznání a smíření historických vin. (…) O to bolestněji vnímáme snahy zneužít historických zranění k opětovnému rozdmýchávání kolektivní nenávisti a předsudků. (…) Naše dějiny nás učí, že podněcování strachu a nepřátelství vůči skupinám obyvatel vždy vedou ke špatnému konci. Obracíme se proto na politiky i veřejně činné osoby, aby se nepodíleli na atmosféře nenávisti a nacionalistické propagandy,“ stojí v prohlášení synodu ČCE.
Ještě před tímto prohlášením synodu vydalo své stanovisko na podporu Sudetoněmeckého dne a setkání Meeting Brno i staršovstvo sboru ve Vrchlabí. V jeho textu zástupci evangelíků z pohraničního, kdysi převážně německého podkrkonošského města, připomněli svoji dlouholetou dobrou spolupráci s Němci, navazující i na práci jejich zesnulé členky, disidentky a signatářky Charty 77 Hany Jüptnerové.
Historický kontext
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci to označují za vyhnání, připomíná ČTK. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život 15 000 až 30 000 lidí. Během nacistické okupace v letech 1938–1945 zahynulo přibližně 360 000 obyvatel z území bývalého Československa. Z tohoto celkového počtu obětí rasové a politické perzekuce tvořili největší skupinu Židé, kterých bylo vyvražděno až 270 000.
Sudetoněmecké dny se konají v Německu již přes sedmdesát let. Mnozí Němci jezdí do svých rodných obcí a měst už dávno z vlastní iniciativy nebo na pozvání. Celoněmecké setkání se ale konalo v České republice poprvé. Podle Posselta by mohlo být v následujících letech častěji, například se po roce střídat v Česku a Německu. O organizaci mají podle něj zájem i další města.
