Olomouc – Olomoucký arcibiskup a předseda České biskupské konference Josef Nuzík ve středu veřejně podpořil Český rozhlas a Českou televizi. Média veřejné služby označil za klíčová v době zahlcené informacemi a dezinformacemi a ocenil jejich přínos ke kultuře, vzdělávání a duchovnímu životu. Vyjádření přichází v době, kdy vláda připravuje zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Proti tomuto záměru už na jaře vystoupil pražský arcibiskup Stanislav Přibyl.
Nuzík své stanovisko zveřejnil ve středu 29. července na Facebooku. Navázal jím na návštěvu Českého rozhlasu Olomouc, kam byl v předchozím týdnu pozván k rozhovoru. Při odchodu zanechal v redakci ručně psaný vzkaz: „Děkuji Vám za Vaši službu posluchačům, je stále moc potřebná.“
„V době zahlcené informacemi i dezinformacemi je totiž existence veřejnoprávních médií pro naši společnost klíčová,“ uvedl dále předseda České biskupské konference. Podle Nuzíka Český rozhlas a Česká televize vedle aktuálního zpravodajství přinášejí také kulturu, vzdělávání a duchovní obsah. Tím podle něj pomáhají kultivovat společnost a posilovat hodnoty, mezi něž zařadil lidskost, solidaritu a vzájemné porozumění.
„Děkuji Českému rozhlasu a České televizi i všem jejich redaktorům, moderátorům, technikům a dalším profesionálům za jejich každodenní náročnou práci,“ napsal Nuzík. Přímo ke způsobu financování médií veřejné služby se ve svém příspěvku nevyjádřil.
Přibyl varoval před financováním ze státního rozpočtu
Podobné, avšak politicky výraznější stanovisko zaujal v dubnu před nástupem do úřadu pražského arcibiskupa Stanislav Přibyl. V rozhovoru pro Seznam Zprávy vyzval vládu, aby ustoupila od záměru zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Nezávislost médií veřejné služby podle něj byla v ohrožení.
„Veřejnost nerovná se vláda. Veřejnost jsme my všichni a doteď jsme si za úplný pakatel platili nezávislost médií, která jsou někdy nepříjemná, ale tato nepříjemnost je důležitá, abychom nebyli zahlcováni cinknutými zprávami na něčí objednávku,“ uvedl Přibyl.
Pražský arcibiskup zpochybnil, že by Česká televize a Český rozhlas mohly být při financování ze státního rozpočtu dlouhodobě chráněny před politickým vlivem. „Nedovedu si představit, že bychom měli tolik čistých úmyslů na jedné hromadě, že by ze státního rozpočtu placená média beze zbytku plnila veřejnoprávní službu,“ řekl.
Postoj Nuzíka a Přibyla je v kontrastu s přístupem někdejšího pražského arcibiskupa Dominika Duky a části jeho tehdejšího okolí. Česká biskupská konference v roce 2020 na Dukův návrh nominovala do Rady České televize ekonomku Hanu Lipovskou, která veřejně zpochybňovala smysl existence veřejnoprávních médií. Duka její nominaci hájil i během pozdějších sporů. Ve stejném roce byl do Rady Českého rozhlasu zvolen Josef Nerušil, tehdejší pracovník komunikačního odboru pražského arcibiskupství a správce Dukových sociálních sítí. Nerušila nenominovala církev, ale brněnský spolek Bydlíme v Králově Poli. Později vstoupil do SPD a nyní je poslancem této strany.
Nerušil v současné debatě podporuje zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení financování obou médií na státní rozpočet. Poplatky označuje za zastaralé a sociálně nespravedlivé. V červnu zároveň uvedl, že po změně financování chce vládní koalice posílit kontrolní mechanismy nejen nad hospodařením, ale také nad obsahem České televize a Českého rozhlasu. Následně upřesnil, že kontrolu obsahu mají vykonávat mediální rady, které by podle něj měly na základě dat posuzovat objektivitu a vyváženost vysílání.
Spor o financování médií veřejné služby
Vláda Andreje Babiše v červnu schválila návrh, podle něhož mají být od roku 2027 zrušeny televizní a rozhlasové poplatky. Hlavním zdrojem financování České televize a Českého rozhlasu se má stát příspěvek ze státního rozpočtu. Kabinet změnu představuje jako splnění programového slibu. Opozice, zástupci obou médií a část odborné veřejnosti varují, že závislost na každoročním rozhodování státu může výrazně oslabit finanční stabilitu a nezávislost veřejnoprávních institucí.
Vládní návrh počítá pro rok 2027 s částkou 5,74 miliardy korun pro Českou televizi a 2,065 miliardy korun pro Český rozhlas. Částky vycházejí z financování před zvýšením poplatků v roce 2025 a jsou nižší než příjmy, které obě instituce očekávají ze současného systému. Televizní poplatek se před loňskou změnou nezvýšil od roku 2008 a rozhlasový od roku 2005. Od května 2025 činí televizní poplatek 150 korun měsíčně a rozhlasový 55 korun.



