Kardinál Arthur Roche, prefekt Dikasteria pro bohoslužbu a svátosti
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons
Vatikán – Prefekt vatikánského dikasteria pro bohoslužbu a svátosti kardinál Arthur Roche prohlásil, že papež Lev XIV. nehodlá měnit pravidla, kterými jeho předchůdce František omezil slavení mše podle misálu z roku 1962. Podle Rocheho se papež nevrátí ani k úpravě Benedikta XVI., která užívání předkoncilní liturgie výrazně rozšířila.
„Papež Lev nebude měnit Traditionis custodes,“ řekl Roche v rozhovoru s novinářkou Maggie Fergusonovou pro britský katolický týdeník The Tablet. Dodal, že papež se „nevrátí k Summorum pontificum“. O rozhovoru následně informovala agentura OSV News a americký National Catholic Reporter.
Roche stojí v čele Dikasteria pro bohoslužbu a svátosti, které odpovídá za otázky katolické liturgie a dohlíží také na uplatňování pravidel pro slavení podle misálu z roku 1962. Jeho vyjádření představuje dosud jedno z nejjednoznačnějších veřejných tvrzení vysoce postaveného představitele římské kurie o záměrech nového papeže v této oblasti. Nejde však o rozhodnutí ani oficiální prohlášení Lva XIV.
Kardinál v rozhovoru odmítl tvrzení některých stoupenců starší liturgie, že jsou současnými pravidly pronásledováni.
„Je to zajímavé. Když se setkávám se skupinami, které chtějí dřívější liturgii, a říkám jim: ‚Svatý otec vám ji přece umožnil, tak v čem je problém?‘, nedokážou odpovědět,“ uvedl Roche. „Pak ale odejdou a říkají: ‚Stále jsme pronásledováni.‘ Jakým způsobem jsou pronásledováni? Proč se stále ozývá tón, který neladí s životem církve?“
Roche uvedl, že Druhý vatikánský koncil zdůraznil potřebu misijnějšího zaměření církve. Tomu podle něj musí odpovídat také způsob, jakým liturgie a eucharistie věřící duchovně připravuje k misijnímu poslání.
František omezil pravidla zavedená Benediktem XVI.
Papež Benedikt XVI. dokumentem Summorum pontificum z roku 2007 umožnil kněžím latinského obřadu slavit za stanovených podmínek podle misálu z roku 1962 bez předchozího souhlasu diecézního biskupa. Starší podobu liturgie označil za mimořádnou formu římského obřadu.
František tuto úpravu v červenci 2021 výrazně změnil dokumentem Traditionis custodes. Stanovil, že liturgické knihy vydané po reformě Druhého vatikánského koncilu jsou jediným vyjádřením modlitebního řádu římského obřadu. O povolení slavit podle misálu z roku 1962 má rozhodovat diecézní biskup podle pravidel Apoštolského stolce.
Biskupové mají podle dokumentu ověřovat, zda příslušné skupiny uznávají platnost a oprávněnost liturgické reformy Druhého vatikánského koncilu. Bohoslužby podle staršího misálu se zpravidla nemají konat ve farních kostelech a biskupové nemají povolovat vznik nových skupin.
František své rozhodnutí zdůvodnil výsledky konzultace mezi biskupy z různých koutů světa. Podle něj se možnost slavit podle staršího misálu začala využívat k prohlubování rozdílů, které ohrožovaly jednotu církve, a někdy se spojovala s odmítáním Druhého vatikánského koncilu i pokoncilní liturgické reformy.
V roce 2023 Vatikán pravidla dále zpřesnil. Rozhodování o výjimkách pro používání farních kostelů a o povolení pro kněze vysvěcené po vydání Traditionis custodes vyhradil Apoštolskému stolci.
Část katolíků spojených s předkoncilní liturgií po zvolení Lva XIV. doufala, že nový papež omezení zmírní nebo zruší. Rocheho nynější vyjádření naznačuje, že vedení vatikánského úřadu odpovědného za liturgii s návratem k pravidlům Benedikta XVI. nepočítá. Konečné rozhodnutí však náleží papeži, který dosavadní úpravu zatím veřejně nepotvrdil ani nezměnil.
