Kaple Nanebevzetí Panny Marie v Pekařově
Autor: Facebook
Šumperk – Do osady Pekařov, místní části Jindřichova u Šumperka, se v sobotu sjedou se svými historickými nástroji flašinetáři. Jejich tradiční setkání v osadě, kde se tyto nástroje vyráběly před druhou světovou válkou, je součástí vyhlášené Pekařovské pouti. Návštěvníkům nabídne také bohoslužbu i řadu hudebních vystoupení, řekl ČTK pořadatel akce Martin Černohous z občanského sdružení Obnova kulturního dědictví údolí Desné.
„Jde o tradiční církevní akci, která připomíná místní kostel Nanebevzetí Panny Marie a současně připomíná i tradici výroby varhan a flašinetů v Pekařově ve flašinetářské dílně Franze Kolba. Součástí poutě je tedy nejen mše svatá, ale i vystoupení flašinetářů,“ uvedl Černohous.
Pouť začíná v 11:00 bohoslužbou, po poledni bude následovat představení a vystoupení flašinetářů. V programu je i koncert Martina Čmelíka a Pražského hradčanského orchestru či představení historických krojů Podesní. Závěr obstará kramářská píseň o vzniku kaple v Pekařově. Součástí doprovodného programu je divadelní představení Chrámového divadla z Třívsí a Divadla u plotny, které se představí dětem hrou O třech kůzlátkách.
„Potulní“ flašinetáři se během poutě se svými nástroji budou pohybovat na různých místech Pekařova. Na akci tradičně míří flašinetáři v dobovém oblečení. Většina z nich přijíždí s malými přenosnými jazýčkovými nebo píšťalovými flašinety. „Letos by se jich mělo sejít sedm. Většinou to jsou flašinetáři z Čech a jeden flašinetář přijede z Polska. Vozí s s sebou historické nástroje, které jsou staré i sto let. V poslední době se začínají objevovat i flašinety nové, a to díky panu Ivo Roháčovi z Olomouce, který vyrábí jejich napodobeniny, které fungují na základě digitální reprodukce zvuku,“ doplnil Černohous.
Setkávání flašinetářů má v Pekařově, odkud byli v roce 1946 vysídleni původní němečtí obyvatelé, dlouhou tradici. Odkazuje na to, že v osadě se před druhou světovou válkou vyráběly v dílně Franz Kolb&Söhne varhany a flašinety. Někdejší zemědělec Kolb tehdy svými výrobky zásoboval celou Evropu i svět.
Podnik Kolbů fungoval do začátku druhé světové války. „Po válce rodina Kolbů neměla nejmenší šanci výrobu obnovit. Po jejich vysídlení spolu s dalšími obyvateli Pekařova nebyl nikdo, kdo by se o to vůbec snažil – fabrika byla později svěřena do rukou demoličních čet, zbylé dřevěné píšťaly se hodily leda tak na podpal. Z manufaktury tak nezůstalo nic, krom předválečných výrobků, které ovšem samy svědčí o vysoké úrovni pekařovské výrobny,“ píše obec Jindřichov na svých stránkách.
