Abelardo de la Espriella
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons
Bogotá – Abelardo de la Espriella se dnes ujal úřadu kolumbijského prezidenta. Jeho nástup do čela země v předchozích dnech provázela debata o vztahu náboženství a státu. Pozornost vyvolalo mimo jiné nedělní náboženské setkání členů jeho budoucí vlády, při němž se společně modlili a sledovali animované úryvky z Bible vytvořené pomocí umělé inteligence. Tato událost spolu s některými de la Espriellovými výroky vyvolala podle deníku El País otázky ohledně laického charakteru kolumbijského státu.
„Abychom vybudovali velký národ, musíme postavit Boha do středu každého rozhodnutí,“ prohlásil podle deníku de la Espriella na závěr nedělního setkání v severokolumbijském městě Puerto Colombia. Během akce také účastníkům rozdal modré Bible, na jejichž obálce je mapa Kolumbie s vyobrazením Kristova srdce.
Setkání se kromě de la Esprielly a jeho manželky Any Lucíe Pinedaové účastnili také budoucí ministři jeho vlády. Někteří z nich jsou známí výraznými nábožensky konzervativními postoji. Ministryní školství se má stát evangelikální křesťanka Viviane Moralesová, jejímž posláním má být podle de la Esprielly „morální rekonstrukce národa“. Moralesová je zastánkyní „tradičního“ pojetí rodiny a v minulosti ostře vystupovala proti některým materiálům sexuální výchovy, které spojovala s prosazováním takzvané genderové ideologie.
Budoucí ministryně kultury Paola Holguínová byla jako senátorka součástí skupiny zákonodárců, kteří vystupovali proti interrupcím. „Není možné spravedlivě řídit svět bez Boha a Bible,“ zveřejnila před několika dny na sociální síti X. Výrok přitom připisovala prvnímu americkému prezidentovi Georgi Washingtonovi, podle El País však jde o chybně připisovaný citát.
Kolumbie funguje od přijetí ústavy z roku 1991 jako laický stát. Ústavní soud z jejího rámce opakovaně dovodil zásadu náboženské neutrality veřejné moci a rovného postavení jednotlivých vyznání. To ovšem neznamená, že prezidenti nebo jiní představitelé státu nemohou veřejně praktikovat svou víru. Řada předchozích prezidentů Kolumbie, včetně Gustava Petra, který se v roce 2022 stal první levicovou hlavou země, se hlásila ke katolictví.
Podle El País však náboženská symbolika a odkazy na křesťanskou víru provázejí de la Espriellovo politické vystupování v neobvykle výrazné míře. Ve volební kampani často hovořil také o duchovní či kulturní válce. Zastává konzervativní postoje k rodině a staví se proti liberalizaci přístupu k interrupcím.
Samotné náboženské přesvědčení členů vlády ani jejich náboženské projevy podle odborníků automaticky neznamenají porušení laického charakteru státu. Politoložka Bibiana Ortegaová z Papežské univerzity Javeriana deníku El País řekla, že rozhodující bude, zda se náboženské postoje promítnou do výkonu státní moci způsobem, který by zvýhodňoval určitou víru nebo omezoval práva ostatních.
Nedělní setkání část veřejnosti kritizovala, pravicový starosta Medellínu Federico Gutiérrez ho naopak hájil. „Chtějí nám namluvit, že už i víra v Boha je hřích,“ napsal v neděli na síti X.
Kritiku odmítla také mluvčí nové vlády Carolina Gómezová. „Soukromé náboženské projevy úředníků neporušují sekulární povahu státu,“ uvedla. Zdůraznila také, že nová vláda nenahrazuje ústavu Biblí.
