Monument Panny Marie Milosrdné
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons
Konotopie (Polsko) – V polské vesnici Konotopie v sobotu 15. srpna požehnali monument Panny Marie Milosrdné, který se se svými 55,6 metry považuje za nejvyšší mariánský monument v Evropě. Stavbu financovali polský podnikatel Roman Karkosik a jeho manželka Grażyna. Slavnosti se zúčastnily stovky lidí včetně bývalého polského prezidenta a někdejšího vůdce Solidarity Lecha Wałęsy, informovala agentura AP.
Monument se tyčí nad obcí Konotopie v Kujavsko-pomořanském vojvodství, kde žije méně než 150 obyvatel. Samotná postava Panny Marie měří 40,6 metru a stojí na patnáctimetrovém podstavci ve tvaru koruny, v němž se nachází vyhlídková plošina. Celá stavba tak dosahuje výšky 55,6 metru. Místní samospráva doufá, že se místo stane poutním cílem i turistickou atrakcí. Oficiální stránky monumentu uvádějí, že jde o monument Panny Marie Milosrdné.
Slavnost se uskutečnila na katolickou slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Mši předsedal włocławský biskup Krzysztof Wętkowski. Podle Vatican News uvedl, že monument má obracet pozornost lidí k Bohu a stát se místem modlitby.
Stavbu nechali zhotovit Roman a Grażyna Karkosikovi, kteří žijí nedaleko Konotopie. Roman Karkosik získal značnou část svého majetku investicemi na varšavské burze a v minulosti patřil mezi nejbohatší polské podnikatele. Manželé označují monument za výraz vděčnosti Bohu. Grażyna Karkosiková polským médiím uvedla, že souvisí také s vážnými zdravotními problémy jejího manžela.
Polský monument je vyšší než socha Krista Spasitele v brazilském Riu de Janeiru, která i s podstavcem měří přibližně 38 metrů. Překonává také sochu Krista Krále v polském Świebodzinu, která byla dokončena v roce 2010 a společně s návrším dosahuje přibližně 52 metrů. Nejvyšší mariánský monument na světě se však nachází na Filipínách. Mother of All Asia – Tower of Peace v Batangas měří 98,15 metru včetně stavby, na níž postava Panny Marie stojí.
Monument v Konotopii vyvolal v Polsku také kritiku. Dominikán Paweł Gużyński jej v rozhovoru pro Radio ZET označil za „příšerku“ a „King Konga v širém poli“. Podle něj podobné monumentální stavby nedokážou odpovědět na současnou krizi náboženské víry.
Kriticky se vyjádřil také historik a znalec Vatikánu Arkadiusz Stempin, podle něhož stavba zapadá do širšího polského sklonu k monumentálním náboženským projektům. V této souvislosti bývá připomínána například bazilika v poutním místě Licheń Stary nebo monumentální socha Krista ve Świebodzinu.
Římskokatolická církev má v Polsku nadále výrazné společenské postavení, její vliv a míra náboženské praxe však v posledních desetiletích klesají, zejména mezi mladšími obyvateli a ve velkých městech. Výraznější postavení si zachovává především ve venkovských oblastech a mezi staršími generacemi.
