Americký kardinál Raymond Leo Burke
Autor: Flickr.com / Phil Roussin
Řím – Několik konzervativních kardinálů a dalších představitelů katolické církve znovu veřejně vyzývá papeže Lva XIV., aby zmírnil omezení slavení mše podle misálu z roku 1962. K nejvýraznějším zastáncům změny patří kardinálové Robert Sarah, Raymond Leo Burke a Gerhard Ludwig Müller. Jejich výzvy přicházejí několik týdnů poté, co prefekt vatikánského Dikasteria pro bohoslužbu a svátosti Arthur Roche uvedl, že papež podle jeho informací současná pravidla měnit nebude. Christnet.eu o jeho vyjádření informoval na konci července.
Důležitým bodem současné debaty se stalo také březnové poselství Lva XIV. francouzským biskupům, kteří se sešli na plenárním zasedání v Lurdech. Papež je vyzval, aby hledali konkrétní řešení pro „velkorysé začlenění“ věřících upřímně připoutaných ke starší podobě římské liturgie. Současně zdůraznil, že takový přístup má respektovat liturgické směřování Druhého vatikánského koncilu.
Bývalý prefekt vatikánské Kongregace pro bohoslužbu Robert Sarah následně uvedl, že papežova vstřícnost by podle něj neměla zůstat omezena pouze na Francii. Americký kardinál Raymond Leo Burke požaduje výraznější změnu dosavadního přístupu a kritizuje omezení zavedená za Františkova pontifikátu. K většímu prostoru pro starší liturgii se v posledních týdnech vyslovili také další konzervativní představitelé katolické církve. Jejich postoje shrnul americký National Catholic Reporter.
Burke zároveň spojuje spor o liturgii s kritikou synodality, která patřila k hlavním tématům Františkova pontifikátu a pokračuje také za Lva XIV. Kriticky se k některým aspektům synodálního procesu vyjadřuje rovněž Sarah.
Ke zmírnění omezení starší liturgie se připojil také bývalý prefekt Kongregace pro nauku víry Gerhard Ludwig Müller. Rozhodnutí Benedikta XVI. z roku 2007, které rozšířilo možnost slavení podle misálu z roku 1962, označil za moudré. Proti současným omezením se veřejně vyslovil také někdejší osobní sekretář Benedikta XVI. a současný apoštolský nuncius v pobaltských zemích Georg Gänswein.
Spor se týká především motu proprio Traditionis custodes, které vydal papež František v roce 2021. Dokument výrazně omezil režim zavedený Benediktem XVI., jenž v roce 2007 prostřednictvím motu proprio Summorum Pontificum umožnil širší používání misálu z roku 1962. František svůj postup zdůvodňoval mimo jiné obavou, že se starší liturgie v části církve stala prostředkem odmítání liturgické reformy a samotného Druhého vatikánského koncilu.
Debata získala další význam po letošním konfliktu Vatikánu s tradicionalistickým Kněžským bratrstvem sv. Pia X. Bratrstvo 1. července navzdory nesouhlasu papeže vysvětilo ve švýcarském Ecône bez papežského mandátu čtyři nové biskupy. Dikasterium pro nauku víry následně konstatovalo, že světitelé i čtyři nově vysvěcení biskupové tím automaticky upadli do exkomunikace. Christnet.eu o případu informoval začátkem července.
Lev XIV. zatím nedal najevo, že by chtěl Františkova pravidla zásadně měnit. Kardinál Arthur Roche v rozhovoru zveřejněném 29. července řekl, že papež podle jeho informací Traditionis custodes měnit nebude a nevrátí se ani k úpravě zavedené Benediktem XVI. Nešlo o oficiální papežské rozhodnutí, ale dosud o jedno z nejjednoznačnějších veřejných vyjádření vysoce postaveného představitele kurie k této otázce.
