Předseda ČBK Josef Nuzík
Autor: Milena Machálková / Člověk a víra
Olomouc – Olomoucký arcibiskup a předseda České biskupské konference Josef Nuzík se vyjádřil ke zrušení zářijové Pouti na půli cesty určené LGBT věřícím, jejich blízkým a dalším zájemcům. Zdůraznil, že nechce pořádat akce vyžadující policejní asistenci ani dávat prostor ke konfrontacím. Současně ujistil, že pastorační péče o LGBT věřící v olomoucké arcidiecézi pokračuje, a připustil, že někteří z nich v církvi nezakoušejí přijetí a pochopení.
Nuzík stanovisko zveřejnil v pátek 21. srpna v reakci na veřejnou debatu a dopisy, které obdržel po zrušení druhého ročníku Pouti na půli cesty. Akce se měla uskutečnit 19. září v Olomouci pod jeho záštitou.
Pouť připravovali pracovníci a dobrovolníci pastoračních služeb pro LGBT věřící z olomoucké, brněnské a ostravsko-opavské diecéze. Navázat měla na první ročník, který se v roce 2025 konal ve Sloupu v Moravském krasu. Letošní program počítal s bohoslužbou, přednáškami, osobními svědectvími a debatou o různých přístupech církví k pastoraci LGBT lidí. Nuzík se měl pouti osobně účastnit a slavit s účastníky mši.
Organizátoři ale akci 14. srpna zrušili. Jako důvod označili negativní až nenávistné reakce, které plánovaná pouť vyvolala, a obavu, že nedokážou účastníkům zajistit bezpečný prostor. Kněz Hyacint Pavel Kuchta z pastoračního týmu tehdy hovořil o „míře alergické reakce“ na plánovanou akci. Arcibiskupství popsalo atmosféru jako „silně vyostřenou“. Konkrétní výhrůžky nebo bezpečnostní incidenty související přímo s poutí nezmínilo.
Nuzík své nynější stanovisko otevírá zdůrazněním, že „pastorace není aktivismus“. Připomíná Ježíšův důraz na konkrétního člověka a osobní doprovázení. „Proto ani my nechceme a nebudeme pořádat akce za asistence policie nebo dávat prostor ke konfrontacím a vyostřování konfliktů,“ stojí v jeho vyjádření.
Z původně zveřejněného programu přitom nevyplývalo, že by pouť měla mít podobu protestu nebo demonstrace. Počítala s bohoslužbou, přednáškami, osobními svědectvími a debatou. Předseda ČBK se současně přihlásil k pokračování této pastorační služby. „Jsou mezi námi bratři a sestry s odlišnou sexualitou, kteří v církvi často nezakoušejí přijetí a pochopení,“ napsal. Podle něj přitom mnozí z nich „upřímně milují Krista a jeho církev a snaží se být věrní evangeliu“.
Zrušení veřejné pouti proto podle Nuzíka nemá znamenat konec této služby. Označil to za „výzvu hledat jinou formu pastoračního doprovázení“, která těmto lidem nepřinese „jen další odsouzení a pohrdání“.
Pastorace má pokračovat především v menších společenstvích a prostřednictvím individuálních setkání. Už při oznámení zrušení pouti arcidiecéze informovala, že budou pokračovat pravidelná setkání, která se během školního roku konají první úterý v měsíci a účastní se jich přibližně dvě desítky lidí. Pokračovat má také individuální duchovní doprovázení.
Nuzík zároveň vymezil hranice této pastorační péče odkazem na učení katolické církve. „Katolická nauka církve je zásadním pilířem, na kterém stojí náš život i naše pastorace. Každý, kdo ctí její učení, je srdečně vítán a nesmí být nikým vylučován.“
Jeho nynější důraz na to, že arcidiecéze nechce pořádat akce za policejní asistence, lze srovnat s postojem, který jako předseda České biskupské konference zaujal po pražském Pochodu pro život v dubnu 2025. Tehdy byl zákonně svolaný pochod zablokován odpůrci a nedošel do plánovaného cíle.
Nuzík poté jménem České biskupské konference účastníkům a organizátorům poděkoval a kritizoval policii za to, že nedokázala zajistit jeho pokračování. „Mrzí mě, že toto zákonně svolané shromáždění bylo násilně zablokováno a policie nebyla schopna zajistit, aby pochod mohl dojít ke stanovenému cíli,“ uvedl tehdy. Účastníkům zároveň poděkoval za to, že „i tváří v tvář odporu zůstali klidní a pokojní“.
Nuzík se ve svém nynějším stanovisku k rozdílu mezi oběma případy nevyjadřuje. V dubnu 2025 jako předseda ČBK zdůrazňoval právo zákonně svolané veřejné akce na policejní ochranu, nyní naopak píše, že nechce pořádat akce za policejní asistence.
