Arcibiskupský palác v Praze
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons
Praha – Pražské arcibiskupství nechalo znovu prověřit několik starších majetkových a nájemních smluv, které podle analýz společnosti KPMG mohly církev připravit až o stovky milionů korun. Jak zjistil Deník N, mezi problematické případy patří pronájem Jindřišské věže, dlouhodobý pronájem pozemků golfovému areálu a další pozemkové transakce. Právní posouzení se zabývalo také možnou trestněprávní odpovědností lidí, kteří se na některých smlouvách podíleli.
Jedním z podrobněji popsaných případů je Jindřišská věž v centru Prahy. Její pronájem sahá do roku 2000, kdy věž vlastnila farnost u kostela svatého Jindřicha. Společnost Jindřišská věž se tehdy zavázala historickou budovu zrekonstruovat a zajišťovat její opravy. Od roku 2013 měla církev získávat také 42 procent příjmů z podnájmů.
Podmínky však změnil dodatek z roku 2012. Plánovaný podíl církve na příjmech nahradilo pevné nájemné 30 tisíc korun měsíčně až do roku 2044. Dokument za arcibiskupství podepsal tehdejší generální vikář Michal Slavík a podle Deníku N jej vyjednával tehdejší ekonom arcidiecéze Karel Štícha.
Další dodatek z roku 2017 podepsali tehdejší generální vikář, nynější pomocný pražský biskup Zdenek Wasserbauer, a Štícha. Arcibiskupství se jím zavázalo nést náklady na opravy pláště budovy, zdiva, krovu, oken a střechy, přestože podle původní smlouvy měl opravy zajišťovat nájemce. Jen oprava střechy byla později odhadována přibližně na 18 milionů korun.
KPMG podle Deníku N odhadla tržní nájemné celé věže přibližně na 370 tisíc korun měsíčně, tedy na více než dvanáctinásobek sjednané částky. Finanční dopad změn smlouvy vyčíslila v řádu desítek milionů korun. Jednatel společnosti Jindřišská věž Martin Podzimek naopak tvrdí, že provoz památky je dlouhodobě ztrátový a jeho rodina jej dotuje.
Pomocný biskup pražský Zdenek Wasserbauer
Autor: Člověk a víra / Martin Myslivec
Právní analýza, kterou si předchozí vedení arcibiskupství nechalo zpracovat, se zabývala také tím, zda při uzavírání některých smluv nemohlo dojít k porušení povinnosti při správě cizího majetku. Podle Deníku N dospěla k závěru, že trestný čin mohl být spáchán „s vyšší mírou pravděpodobnosti“. Uvnitř arcibiskupství se zvažovalo podání trestního oznámení, nakonec k němu ale nedošlo. Právní stanovisko podle Deníku N upozorňovalo mimo jiné na možné reputační dopady případného trestního řízení proti vysoce postaveným církevním představitelům.
Jindřišská věž přitom nebyla jediným případem, který KPMG označila za problematický. Audit se zabýval také sedmdesátiletým pronájmem lukrativních pozemků golfovému areálu a další transakcí, při níž se arcibiskupství zavázalo prodat pozemky obci, která je následně přeprodala se ziskem přes 120 milionů korun. Souhrnný finanční dopad posuzovaných rozhodnutí podle Deníku N dosahuje až stovek milionů korun.
Po dokončení auditu Wasserbauer postupně opustil funkce spojené s hospodařením arcidiecéze. V březnu skončil v ekonomické radě arcibiskupství, později odešel také ze sboru arcibiskupových poradců a z dozorčí rady Nadace Arietinum, která spravuje církevní majetek. Nadále zůstává pomocným pražským biskupem.
Ekonomickou nevýhodností Jindřišské věže přitom předchozí vedení arcibiskupství zdůvodňovalo snahu památku prodat. V roce 2022 ji nabídlo za 75 milionů korun. V následném výběru zájemců podalo hlavní město nabídku ve výši 100 milionů korun, kterou arcibiskupství vyhodnotilo jako nejlepší. Magistrát si však později nechal zpracovat posudek, který stanovil hodnotu věže přibližně na 55 milionů korun. Praha v roce 2023 koupi odmítla, mimo jiné kvůli dlouhodobé nájemní smlouvě a očekávaným nákladům na opravy.
Neúspěšný pokus o veřejný prodej Jindřišské věže se později objevil také v argumentaci arcibiskupství při prodeji hotelového komplexu Clara Futura v Dolních Břežanech. Christnet.eu už dříve popsal, že právě zkušenost s věží vedení arcibiskupství uvádělo jako jeden z důvodů, proč u Clary Futury nezvolilo otevřený veřejný prodej.
Clara Futura vznikla nákladnou přestavbou někdejšího arcibiskupského zámku, který se církvi vrátil v restitucích. Rekonstrukce podle pozdějšího vyjádření arcibiskupství stála přibližně 250 milionů korun, hotelový provoz však zůstával ztrátový.
Komplex byl v roce 2023 bez otevřené veřejné soutěže prodán za 308 milionů korun společnosti CF Property podnikatele Jana Čížka. Čížek byl s provozem hotelu prostřednictvím svých firem spojen už před prodejem a patří také ke spoluzakladatelům investiční společnosti INVESTIKA.
Prodej Clary Futury později vyvolal otázky kolem transparentnosti transakce. Reportéři České televize upozornili mimo jiné na absenci otevřené soutěže a omezenou možnost nezávisle posoudit hodnotu celé transakce. Arcibiskupství naopak uvádělo, že cenu podložily znalecké posudky a že prodej považovalo za ekonomicky výhodný.
Současný pražský arcibiskup Stanislav Přibyl zadal okolnosti problematických smluv k novému prověření externí advokátní kanceláři. Výsledky tohoto šetření zatím zveřejněny nebyly. Arcibiskupství zároveň letos v červnu Jindřišskou věž stáhlo z veřejného prodeje a oznámilo, že chce o jejím dalším využití znovu jednat s hlavním městem.
