Přeskočit na obsah
Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet

Před 30 lety vznikla ostravsko-opavská diecéze, jedná se o nejmladší diecézi v Čechách

Kraje: Moravskoslezský / lektet / / 31. srpna 2026 0:25
Před 30 lety vznikla ostravsko-opavská diecéze, jedná se o nejmladší diecézi v Čechách

Chrám Božského Spasitele v Ostravě
Autor: Farnostmostrava.cz

Ostrava – Nejmladší z osmi římskokatolických správních jednotek v Česku zřídil papež Jan Pavel II. v květnu 1996. Nová Ostravsko-opavská diecéze pak začala působit 31. srpna 1996. Vznikla vydělením z dosavadního olomouckého arcibiskupství a zahrnuje oblast, která svými hranicemi zhruba odpovídá Moravskoslezskému kraji rozšířenému o okres Jeseník.

Za sídlo biskupa byla zvolena přes protesty Opavy, která své nároky dokládala historickými argumenty, mnohem větší Ostrava. V souvislosti se vznikem biskupství byl chrám Božského spasitele v Ostravě, postavený v klasicistním stylu a vysvěcený v roce 1897, povýšen na katedrálu. Hlavním patronem nové územněsprávní jednotky římskokatolické církve, která se člení na 11 děkanátů a 276 farností, je svatá Hedvika Slezská.

Biskupem diecéze byl od vzniku až do svému úmrtí v únoru 2022 František Václav Lobkowicz. V červenci 2023 se novým sídelním biskupem ostravsko-opavské diecéze stal dosavadní apoštolský administrátor Martin David.

Ostravsko-opavské biskupství, ve kterém existuje celá řada poutních míst, především mariánských, je zřizovatelem několika škol včetně například Biskupského gymnázia v Ostravě.

Katolická církev v Česku se nyní dělí na dvě provincie – českou a moravskou. Českou tvoří arcidiecéze pražská, diecéze českobudějovická, královéhradecká, litoměřická a plzeňská. Moravská provincie pak zahrnuje arcidiecézi olomouckou a diecézi brněnskou a ostravsko-opavskou

 

 

 

Diskuze k zprávě

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?