Kardinál Marc Ouellet
Autor: Flickr.com / M. Mazur / Creative Commons
Québec (Kanada) – Québecký soud vyhověl žalobě kanadského kardinála Marca Ouelleta proti Paméle Groleauové, která jej v roce 2022 obvinila ze sexuálního napadení a dalšího nevhodného jednání. Soud dospěl k závěru, že její tvrzení byla nepravdivá a poškodila Ouelletovu pověst. Groleauová mu má zaplatit 100 tisíc kanadských dolarů, tedy přibližně 1,5 milionu korun. O rozsudku informovaly The Canadian Press i Vatican News.
Rozhodnutí vydal 31. srpna québecký vyšší soud (Superior Court of Québec) v občanskoprávním sporu o pomluvu, který zahájil Ouellet. Nešlo tedy o trestní řízení, v němž by byl kardinál obžalován ze sexuálního napadení. Soud v rámci sporu posuzoval pravdivost tvrzení o čtyřech událostech, které Groleauová popsala v hromadné žalobě proti québecké arcidiecézi. „Tvrzení popisující čtyři události uvedené paní Groleauovou v rámci hromadné žaloby jsou nepravdivá,“ citují média z rozsudku.
Groleauová tvrdila, že se jí Ouellet v letech 2008 až 2010, kdy se připravovala na práci a následně působila jako laická pastorační pracovnice, při třech příležitostech dotýkal bez jejího souhlasu. Popsala také čtvrtou situaci, při níž se podle svých slov cítila kardinálem pronásledována. Při letošním procesu uvedla, že za sexuální napadení považovala poslední z popsaných fyzických kontaktů. Soud upozornil na opakované změny v její výpovědi a její svědectví označil za nevěrohodné a nespolehlivé. Podle rozsudku byla obvinění vznesena s mimořádnou lehkomyslností, která se podle soudu rovnala zlomyslnosti.
Obvinění Groleauové se dostalo na veřejnost v srpnu 2022 jako součást mnohem rozsáhlejší hromadné civilní žaloby proti québecké arcidiecézi. Ta zahrnovala lidi, kteří tvrdili, že byli od roku 1940 sexuálně zneužíváni duchovními, laickými pracovníky nebo dalšími lidmi v postavení autority spojenými s arcidiecézí.
Nešlo o trestní obžalobu arcidiecéze, ale o civilní řízení o náhradu škody a možné institucionální odpovědnosti církve za jednání lidí pod její autoritou a za způsob, jakým na některá oznámení reagovala. Žalobci v některých případech tvrdili, že církevní představitelé o zneužívání věděli, dostatečně nezasáhli nebo se snažili poškozené odradit od oznámení. Tato tvrzení nebyla jako celek soudně prokázána.
Širší spor letos skončil mimosoudním vyrovnáním. Québecký vyšší soud 12. srpna schválil dohodu ve výši 31,5 milionu kanadských dolarů, tedy přibližně 473 milionů korun. Vyrovnání se vztahuje na arcidiecézi a další žalované instituce a peníze mají být rozděleny mezi lidi, jejichž nároky budou v navazujícím procesu uznány. Arcidiecéze se zároveň poškozeným omluvila. Schválení dohody samo o sobě neznamená, že soud rozhodl o pravdivosti každého jednotlivého tvrzení zahrnutého v hromadné žalobě.
Právě tvrzení Groleauové vůči Ouelletovi se naopak stala předmětem samostatného soudního sporu. Soud při něm dospěl k závěru, že její čtyři konkrétní tvrzení jsou nepravdivá. Rozsudek se však netýká ostatních případů sexuálního zneužívání zahrnutých v hromadné žalobě proti arcidiecézi. Právní zástupci Groleauové se podle The Canadian Press bezprostředně po vynesení rozsudku k rozhodnutí nevyjádřili.
Christnet.eu o obvinění informoval už v srpnu 2022. Ouellet je tehdy označil za nactiutrhačná a popřel, že by se vůči ženě dopustil nevhodného jednání. Svatý stolec přitom případ znal už před jeho zveřejněním. Papež František pověřil předběžným prověřením obvinění jezuitu Jacquesa Servaise. Ten dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro zahájení procesu proti Ouelletovi.
Jak následně oznámil ředitel Tiskového střediska Svatého stolce Matteo Bruni, papež po dalších konzultacích konstatoval, že není dostatek podkladů pro zahájení kanonického vyšetřování. Případ proto na církevní úrovni k formálnímu kanonickému vyšetřování nepokročil.
Ouellet následně v prosinci 2022 podal na Groleauovou žalobu pro pomluvu. Proces se konal letos v březnu v Montrealu a soud mu nyní přiznal celou požadovanou částku. Kardinál podle svého prohlášení peníze věnuje organizacím, které se věnují boji proti sexuálnímu zneužívání původních obyvatel Kanady.
Marc Ouellet patřil více než deset let k nejvlivnějším představitelům římské kurie. V letech 2010 až 2023 vedl Kongregaci pro biskupy, pozdější Dikasterium pro biskupy, které se podílí na výběru a řešení záležitostí biskupů. Českým a slovenským čtenářům je znám také z případu odvolaného trnavského arcibiskupa Róberta Bezáka.
Ouellet byl jedním z klíčových vatikánských aktérů Bezákova odvolání v roce 2012. Jako prefekt Kongregace pro biskupy mu zaslal jedenáct otázek týkajících se mimo jiné hospodaření diecéze, celibátu, potratů, eutanazie i jeho způsobu vystupování. Ouellet se následně podílel také na řešení Bezákovy situace po jeho odvolání.
