Vatikán/Praha – Katolická misionářka Matka Tereza, která proslula péčí o chudé, se necelá dvě dekády po smrti zařadila mezi svaté. Papež František ji kanonizoval 4. září 2016 na ceremonii na Svatopetrském náměstí za účasti desítek tisíc poutníků. „Po zralém uvážení a vzývání božské pomoci i po poradě s našimi četnými bratry, potvrzujeme a prohlašujeme blahoslavenou Matku Terezu z Kalkaty svatou a zapisujeme ji do seznamu svatých,“ oznámil tehdy papež.
Misionářka, původním jménem Agnes Gonxha Bojaxhiuová, se narodila 27. srpna 1910 v nynější severomakedonské metropoli Skopje v rodině albánského obchodníka. Po studiích na Londýnské škole hospodářských a politických věd vstoupila roku 1928 v Dublinu do irského řádu loretánských sester. Jméno po svaté Tereze z Lisieux přijala v roce 1929 při řeholním slibu na noviciátu v indickém Dárdžilingu, poté učila na střední škole v Kalkatě.
Myšlenku založit řád, který by pečoval o ty nejpotřebnější, označovala Matka Tereza za boží vnuknutí, které se dostavilo ve vlaku do Dárdžilingu. Když v roce 1948 se svolením Vatikánu opouštěla loretánský řeholní dům a vydala se za chudinou do slumů, jejím jediným majetkem byla tři bílá sárí s modrými pruhy a několik rupií. Terezu následovaly další sestry a papež Pius XII. Řád Misionářek milosrdenství (též Misionářky lásky) oficiálně povolil v říjnu 1950.
Prvním domem, který řádové sestry v Kalkatě otevřely, byl Nirmal Hrdaj (neboli Čisté srdce), který dodnes slouží jako hospic. V roce 1965 přibyla první zahraniční pobočka ve Venezuele, poté následovaly řádové domy v Římě, na Srí Lance, v Tanzanii, v Austrálii i dalších zemích. V květnu 1990 vznikl první dům Misionářek lásky v tehdejším Československu ve slovenské Čadci, v témže roce byla otevřena i pobočka řádu v Praze.
Za svou práci získala Matka Tereza mnoho ocenění, v roce 1973 se stala vůbec první nositelkou Templetonovy ceny a v roce 1979 získala Nobelovu cenu za mír. Přesto měla řadu odpůrců, kteří jí vyčítali, že je katolickou fundamentalistkou, protože umírajícím odmítala podávat léky tišící bolest a brojila proti rozvodům a potratům. Ty označovala za největší hrozbu pro pokoj ve světě. Kritici jí vyčítali také ochotu přijímat dary od diktátorů, třeba od haitského Jeana-Clauda Duvaliera.
Když 5. září 1997 Matka Tereza zemřela, vypravila jí Indie státní pohřeb. Blahoslavenou ji už šest let poté prohlásil papež Jan Pavel II. Pro církev nezbytný zázrak se udál v září 1998 v klášteře u bangladéšských hranic, kde ženě zmizel velký nádor v břiše poté, co se jeptišky modlily k Matce Tereze. Druhý zázrak, který otevřel cestu ke svatořečení, Vatikán oznámil v prosinci 2015. Jednalo se o uzdravení muže v Brazílii, který byl v kómatu kvůli několika abscesům na mozku




