Česká republika – Omezení nebo zrušení státního financování soukromých a církevních škol by podle jejich ředitelů vedlo k výraznému zvýšení školného a v řadě případů k zániku škol. Reagují tak na premiéra Andreje Babiše (ANO), který zpochybnil, proč stát soukromé a církevní školy financuje. Plzeňský biskup Tomáš Holub upozornil, že uzavírání církevních škol by podle něj naopak zvýšilo výdaje státu.
„Proč bychom jim měli dávat, my tady máme veřejné školy. A tady si někdo vyloboval, že PORG má dotaci 148 milionů korun a ještě rodiče platí, asi nevím, desítky, stovky tisíc korun,“ řekl Babiš v pondělí po jednání vlády.
Financování soukromých a církevních škol je nyní upraveno zákonem. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v úterý uvedl, že se debatě o případné změně nebrání, podle současné právní úpravy ale musí stát příslušné prostředky školám zajistit.
Na Babišova slova reagoval také plzeňský biskup Tomáš Holub, předseda Komise pro katolickou výchovu České biskupské konference. „Jako zodpovědný za církevní školství reaguji na premiéra Babiše: Snížení normativu pro žáky našich škol by znamenalo vedle dalších škod i vyšší výdaj pro stát. Církve budou nuceny uzavřít své školy a stát bude platit vedle normativu na žáka i infrastrukturu teď placenou církví,“ napsal Holub na síti X.
Podobně situaci popisují ředitelé církevních škol, které oslovila ČTK. Ředitel Biskupského gymnázia, Základní školy a Mateřské školy Bohosudov Jakub Wiedner označil státní financování za existenční záležitost. Rodiče nyní za výuku neplatí a bez státního příspěvku by škola musela uvažovat o zavedení školného.
O možném uzavření školy mluví také Luboš Hošek, který vede Křesťanskou základní školu Nativity v Děčíně. Rodiče tam nyní platí pouze symbolické školné. Podle ředitelů ústeckých církevních a soukromých škol by případné výrazné zvýšení plateb nejvíce zasáhlo děti z rodin s nižšími příjmy.
Ředitel Katolického gymnázia Třebíč Vít Feldbabel upozornil, že výpadek v řádu desítek milionů korun by 390 žáků školy jen těžko dokázalo nahradit školným. Škola ho nyní nevybírá. Jeho zavedení by podle Feldbabela bylo v rozporu s původním záměrem umožnit studium také dětem z nemajetných rodin.
Ještě konkrétnější odhad nabídla ředitelka Církevního gymnázia Německého řádu a Církevní základní školy Německého řádu v Olomouci Lenka Jedličková. Základní škola nyní vybírá školné 6000 korun ročně. Bez státního financování by podle ní muselo vzrůst na přibližně 130 tisíc korun ročně, což by podle ní zřejmě znamenalo konec školy.
Biskupství ostravsko-opavské provozuje šest církevních škol a dvě církevní školská zařízení. Šest škol v minulém školním roce navštěvovalo 1760 žáků. „Naše školy na dětech nevydělávají, ale investují do nich,“ reagoval ostravsko-opavský biskup Martin David.
Mluvčí biskupství Ondřej Elbel upozornil, že církevní školy zároveň doplňují kapacitu veřejného školství. „Zastavení státních dotací by pro ně bylo likvidační. Církvi provozování škol nepřináší zisk, je službou veřejnosti,“ uvedl.
Podobně argumentují také zástupci soukromých škol. Podle nich by zrušení státního příspěvku neznamenalo automaticky úsporu veřejných peněz. Pokud by část soukromých a církevních škol zanikla, jejich žáci by přešli do veřejných škol a stát a samosprávy by pro ně musely zajistit výuku, učitele i potřebné prostory.
Debata přichází při přípravě státního rozpočtu na rok 2027. Ministerstvo školství by podle návrhu ministerstva financí mělo hospodařit s výdaji přibližně 287,9 miliardy korun. Plaga uvedl, že mu v návrhu chybí přibližně šest miliard korun, z toho asi tři miliardy na financování soukromých a církevních škol. Podle ministra jde za současné právní úpravy o povinný výdaj.
Církevní školy představují menší část českého vzdělávacího systému. V minulém školním roce bylo v Česku 49 církevních základních škol, které navštěvovalo 7926 dětí. Církevních středních škol bylo 46 a studovalo na nich 11 862 žáků. V soukromých základních školách se vzdělávalo přes 32 tisíc dětí a na soukromých středních školách přibližně 83 tisíc studentů.




