Vatikán – Papež Lev XIV. zrušil snížení platů kardinálů a dalších vysokých představitelů Vatikánu, které v roce 2021 zavedl jeho předchůdce František kvůli finančním problémům prohloubeným pandemií covidu-19. Podle dnes zveřejněného rozhodnutí změna platí od 1. září.
František v březnu 2021 rozhodl o desetiprocentním snížení platů kardinálů placených Svatým stolcem a o osmiprocentním snížení platů vyšších vatikánských představitelů. O tři procenta tehdy snížil také platy části duchovních a řeholníků. Toto opatření bylo zrušeno už v červnu 2025.
Tehdejší škrty František zdůvodnil dlouhodobými schodky v hospodaření Svatého stolce a jejich prohloubením během pandemie. Ta výrazně zasáhla příjmy Vatikánu mimo jiné kvůli omezení turistiky a uzavření Vatikánských muzeí. Cílem opatření bylo podle Františkova rozhodnutí také zachovat pracovní místa.
Lev XIV. nyní uvedl, že opatření jeho předchůdce byla nutná také kvůli „mimořádné výzvě pandemie“, nyní je ale podle něj možné od nich ustoupit. Instituce Svatého stolce a Vatikánského městského státu mají podle papeže pokračovat v úsilí o ekonomickou udržitelnost jinými prostředky.
Zrušení opatření neznamená zpětné doplacení peněz, o které kardinálové a další zaměstnanci v uplynulých letech přišli. Lev XIV. výslovně ponechal v platnosti účinky předchozího rozhodnutí za dobu, kdy platilo. Týká se to také zmrazení některých pravidelných platových postupů v letech 2021 až 2023.
Výše platů vatikánských představitelů není oficiálně zveřejňována. Italská agentura ANSA v roce 2024 uváděla, že základní měsíční plat kardinála stojícího v čele vatikánského úřadu činil něco přes 5000 eur, tedy zhruba 122.000 korun.
Na ztrátu kupní síly zaměstnanců Vatikánu dlouhodobě upozorňuje Asociace vatikánských laických zaměstnanců (ADLV). Letos v červenci uvedla, že platy řady zaměstnanců podle jejích členů stagnují od roku 2008. Kritizovala také omezené možnosti kariérního postupu a pracovní podmínky části zaměstnanců.




