Praha – Národní divadlo věnuje dnešní představení Bílé Vody ve Stavovském divadle památce Ludmily Javorové, která ve čtvrtek zemřela ve věku 94 let. Javorová, kterou biskup skryté církve Felix Maria Davídek v roce 1970 tajně vysvětil na kněze, částečně inspirovala postavu sestry Evaristy v románu Kateřiny Tučkové. Na její úmrtí reagovali také brněnský biskup Pavel Konzbul, emeritní pomocný pražský biskup Václav Malý, kněz a dokumentarista Jan Hanák ši italský teolog Andrea Grillo.
Představení začne dnes, v pátek 18. září, v 19 hodin. Dramatizaci románu uvádí Národní divadlo ve Stavovském divadle od května 2024. Inscenace v režii Michala Vajdičky sleduje osudy řeholnic pronásledovaných komunistickým režimem a otevírá také otázku postavení žen v katolické církvi. Vystupuje v ní rovněž Daniel Felix, biskup tajné katolické církve, jehož postava odkazuje k Felixu Marii Davídkovi.
Kateřina Tučková v minulosti uvedla, že Javorová příběh Evaristy částečně inspirovala. Postava ale není jejím životopisným ztvárněním. Tučková v Evaristě spojila několik skutečných osudů, včetně příběhů řeholnic vězněných komunistickým režimem. „Ústřední hrdinka Bílé Vody, sestra Evarista, prožívala svůj život v církvi rozhodně jinak než já, ale její snaha změnit přístup katolické církve k ženám je mi velmi blízká,“ uvedla dříve spisovatelka.
Na Javorovou vzpomněl emeritní pomocný pražský biskup Václav Malý. „Zemřela Ludmila Javorová, dlouholetá spolupracovnice biskupa ‚skryté církve‘ Felixe Davídka. Dobrý Bůh nejlépe zváží vše, co vykonala ve službě druhým a spolu s druhými. R. I. P.,“ napsal na Facebooku.
Brněnský biskup Pavel Konzbul Javorovou označil za „mimořádnou ženu, která svůj život zasvětila službě druhým a církvi“. Vyzdvihl její vzdělanost, hluboký zájem o život církve a dlouholetou práci ve farnosti. Několik týdnů před její smrtí ji podle svých slov navštívil v nemocnici.
Osobní vzpomínku zveřejnil také kněz a dokumentarista Jan Hanák, autor rozhlasového dokumentu Ona je kněz. Ve svém textu pro Téma.21 se vrací zejména k Javorové zkušenosti ve skryté církvi a k jejímu pohledu na postavení žen. „Byl tady strach a je dodnes, strach z ženy,“ říkala Javorová v Hanákově dokumentu. Podle Hanáka se její příběh stal inspirací pro řadu žen i mužů také mimo Českou republiku.
Na úmrtí Javorové reagoval rovněž italský teolog Andrea Grillo. Ve čtvrtek na svém blogu v časopise Munera napsal, že její příběh otevírá dvě vzájemně propojené otázky, přístup žen ke svěcené službě a samotné pojetí kněžství. Podle Grilla nelze Javorové zkušenost jednoduše vymazat pozdějším právním konstatováním neplatnosti jejího svěcení. Její odkaz označil za dědictví „skutečného, ale nedokončeného proroctví“, které bylo často nepochopeno a potlačováno. Současně upozornil, že Javorové vlastní pojetí kněžství zůstávalo silně soustředěné na eucharistickou konsekraci a neslo znaky staršího modelu kněžské služby.
Ludmila Javorová zemřela v noci na čtvrtek 17. září v hospici v Rajhradě u Brna. Patřila k nejvýraznějším osobnostem československé skryté církve. Davídek ji 28. prosince 1970 vysvětil nejprve na jáhna a poté na kněze. Katolická církev její svěcení později označila za neplatné a zakázala jí vykonávat kněžskou službu. Javorová se zákazu veřejné služby podřídila, své kněžství však až do konce života chápala jako Boží povolání.




