Ilustrační foto
Autor: Flickr.com / Giuseppe Milo / Creative commons
Paříž – Papeži Lvu XIV. napsalo 215 lidí, kteří zažili duchovní zneužívání v katolických komunitách ve Francii nebo jsou blízkými obětí. Žádají, aby církev tento druh zneužívání jasně vymezila a účinněji mu předcházela. Požadují také nezávislé posuzování oznámených případů. Výzvu zveřejnili krátce před papežovou návštěvou Francie, která se uskuteční od 25. do 28. září.
Dopis, který byl papeži odeslán 7. září, podepsali lidé spojení s 37 katolickými komunitami a církevními uskupeními působícími ve Francii. Připojilo se k němu také osm kolektivů zastupujících oběti.
Signatáři žádají především právní a teologickou definici duchovního zneužívání a jeho zakotvení v kanonickém právu. Navrhují rovněž vznik nezávislých orgánů složených z odborníků, které by přijímaly svědectví obětí, posuzovaly oznámené případy a předkládaly církevním autoritám doporučení. Požadují také lepší ochranu lidí, kteří na zneužívání upozorní nebo spolupracují při vyšetřování.
Za projevy duchovního zneužívání autoři dopisu označují například situace, kdy si církevní autorita přivlastňuje rozhodování o vztahu člověka k Bohu, zaměňuje věrnost Kristu za podřízenost konkrétní osobě či instituci nebo vyvolává pocit viny při samostatném rozhodování a kritickém odstupu. Upozorňují také na zneužívání náboženské poslušnosti, tlak na svědomí a potlačování možnosti svobodně vyjádřit pochybnosti.
Podle autorů se duchovní zneužívání projevuje také tehdy, když je pochybnost považována za duchovní selhání, utrpení vykládáno jako důsledek nedostatečné víry nebo se svobodné rozhodování stává podezřelým. Riziko spatřují rovněž v citovém a duchovním nátlaku při volbě životního povolání, v kultu tajemství, idealizaci církevních představitelů a ve strachu, že otevřená kritika poškodí církev.
Signatáři dále požadují, aby lidé vstupující do řeholních komunit byli seznámeni se svými právy a povinnostmi podle kanonického práva. Církevní instituce by podle nich měly důsledněji dohlížet na dodržování těchto pravidel a při jejich porušování uplatňovat stanovená opatření a sankce.
Dopis upozorňuje také na dlouhodobé následky zneužívání. Zmiňuje ztrátu víry, odchod z církve, psychické zhroucení, izolaci, pocity viny nebo neschopnost znovu někomu důvěřovat. Tyto dopady jsou podle autorů často zlehčovány, protože duchovní zneužívání nemusí zanechávat viditelné stopy a odehrává se prostřednictvím náboženského jazyka, který je v církevním prostředí přijímán pozitivně.
Signatáři zároveň tvrdí, že duchovní zneužívání může vytvářet prostředí pro další formy násilí. „Duchovní zneužívání je často základem jiných forem zneužívání a připravuje půdu pro sexuální násilí,“ uvádějí v dopise. Podle nich se také stále více obětí obrací na civilní soudy, protože se jim v církvi nedostalo odpovídajícího vyslyšení.
Otázkou duchovního zneužívání se zabývá také Vatikán. Papež František v listopadu 2024 schválil vznik společné pracovní skupiny Dikasteria pro nauku víry a Dikasteria pro legislativní texty. Jejím úkolem je posoudit možnost vymezit duchovní zneužívání jako samostatný trestný čin v kanonickém právu a předložit konkrétní návrhy. Kanonické právo dosud takový trestný čin výslovně nedefinuje.
Do čela skupiny František jmenoval prefekta Dikasteria pro legislativní texty Filippa Iannoneho. Lev XIV. jej v říjnu 2025 v této funkci potvrdil. Dikasterium pro nauku víry tehdy uvedlo, že skupina ve své práci pokračuje.
Výzva přichází několik dní před cestou Lva XIV. do Francie. Papež má od 25. do 28. září navštívit Paříž, Lurdy a Metz. Francouzská biskupská konference oznámila, že se 27. září v Lurdech soukromě setká také se sedmi lidmi, kteří v katolické církvi zažili sexuální násilí.
