Řím
Autor: Unsplash.com / Nicolas Jehly
Řím – Přibližně 150 katolických kněží, řeholníků, řeholnic a jeden biskup z několika zemí pochodovali v úterý Římem na protest proti izraelskému postupu v Pásmu Gazy, který organizátoři označují za genocidu. Účastníci se zastavili také nedaleko Svatopetrského náměstí, kde se společně modlili. Na území Vatikánu nevstoupili.
Akci uspořádala mezinárodní síť Priests Against Genocide, tedy Kněží proti genocidě. Průvod nesl dlouhé bílé plátno se jmény 300 palestinských a libanonských dětí, které podle organizátorů zabila izraelská armáda po vyhlášení příměří v Gaze a Libanonu. Mezi účastníky byl podle agentury AP také italský arcibiskup Franco Moscone z Manfredonie-Vieste-San Giovanni Rotondo.
Po modlitbě v blízkosti Vatikánu pokračovali účastníci k palestinskému a libanonskému velvyslanectví a následně k římskému sídlu italské zbrojařské společnosti Leonardo. Průvod doprovázela italská policie. Podle AP byla účast výrazně vyšší než při obdobné akci v předchozím roce.
Síť Kněží proti genocidě vznikla v srpnu 2025. Podle jejích organizátorů dnes sdružuje více než 2500 kněží a biskupů z pěti kontinentů. Jejím cílem je upozorňovat na utrpení civilního obyvatelstva v Gaze a na porušování mezinárodního humanitárního práva.
Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise zřízená Radou OSN pro lidská práva v září 2025 dospěla k závěru, že Izrael v Pásmu Gazy spáchal genocidu. Podle komise izraelské úřady a bezpečnostní síly naplnily čtyři z pěti skutků, které Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia vymezuje jako genocidní. Izrael toto hodnocení odmítá.
Otázkou se zabývá také Mezinárodní soudní dvůr v Haagu v řízení, které proti Izraeli zahájila Jihoafrická republika. Soud již vydal několik předběžných opatření, o tom, zda Izrael porušil Úmluvu o genocidě, však dosud ve věci samé nerozhodl.
Mezinárodní trestní soud vydal v listopadu 2024 zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a tehdejšího ministra obrany Joava Gallanta. Soud shledal důvodné podezření, že nesou trestní odpovědnost mimo jiné za válečný zločin používání hladovění jako způsobu vedení války a za zločiny proti lidskosti. Izrael jurisdikci soudu v této věci zpochybňuje a obvinění odmítá.
Izraelská vojenská operace v Pásmu Gazy následovala po útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023, při němž podle izraelských údajů zahynulo přibližně 1200 lidí, převážně civilistů. Zdravotnické úřady v Gaze uvádějí, že od začátku války zahynulo více než 73 tisíc Palestinců. Jejich statistiky nerozlišují mezi civilisty a bojovníky, podle tamních úřadů však ženy a děti tvoří téměř polovinu zemřelých.
