Pražský arcibiskup Stanislav Přibyl
Autor: Člověk a víra / Jana Chadimová
Praha – Pražské arcibiskupství v současnosti neplánuje prodej Jindřišské věže, přestože ji před čtyřmi lety nabídlo zájemcům jako ekonomicky nevýhodný majetek. Pražský arcibiskup Stanislav Přibyl v rozhovoru s ČTK uvedl, že vedle finančních existují i jiné hodnoty a církev podle něj nemusí veškerý svůj majetek převádět na peníze. Zároveň se zastal bývalého ekonomického ředitele arcibiskupství Karla Štíchy a pomocného biskupa Zdenka Wasserbauera v souvislosti s pochybnostmi o některých dřívějších majetkových transakcích arcidiecéze.
„Myslím si, že jsou jiné hodnoty než podnikatelské a finanční a církvi sluší ne všechno hned monetizovat,“ řekl Přibyl o Jindřišské věži. Její prodej podle něj nyní není aktuální.
Postoj současného vedení arcidiecéze se tak liší od situace na konci roku 2022. Arcibiskupství tehdy nabídlo gotickou věž v centru Prahy k prodeji za 75 milionů korun. Tehdejší generální vikář Jan Balík ji označoval za ekonomicky nevýhodný majetek a uváděl, že potřebuje opravy za přibližně 20 až 30 milionů korun. O koupi následně projevily zájem zhruba tři desítky uchazečů a některé nabídky podle arcibiskupství přesahovaly sto milionů korun. Nabídku podalo také hlavní město Praha. K prodeji nakonec nedošlo.
Otázka budoucnosti Jindřišské věže souvisí s širší debatou o hospodaření pražské arcidiecéze. Přibyl ve svém zářijovém pastýřském listu připomněl blížící se dokončení hospodářské odluky církví od státu. Zákon o majetkovém vyrovnání stanovuje sedmnáctileté přechodné období, během něhož stát poskytuje církvím příspěvek na jejich činnost. Ten skončí v roce 2030. Finanční náhrady za majetek, který nemohl být církvím vydán, stát vyplácí odděleně ve třiceti ročních splátkách od roku 2013 do roku 2042.
„Objevuje se otázka, zda se po roce 2030, respektive 2042, uživíme sami. Navzdory všem problémům je naše hospodaření nastavené dobře a základní potřeby, které bude potřeba financovat, to znamená především personální náklady, náklady na údržbu majetku a především náklady na neziskovou činnost církve, budou zajištěny,“ řekl Přibyl ČTK.
Arcibiskupství podle něj počítá s několika zdroji příjmů. Vedle historického majetku, lesů a nemovitostí investuje například do výstavby nájemních bytů. Přibyl zároveň odmítá představu církve jako instituce, která by svou činnost financovala pouze z výnosů majetku.
„Máme nějaký historický majetek, lesy a nemovitosti. A je tady investiční činnost pražského arcibiskupství v podobě stavby nájemních bytových domů. Při počtu bytů, který teď máme, vidíme, že tudy vede cesta. A pak máme nějaké doplňkové činnosti. Prostě to vypadá, že přežijeme jak rok 2030, tak 2042,“ uvedl. Podle něj dlouhodobé strategické plány ukazují, že arcidiecéze sice nebude „nějak zvlášť bohatá“, měla by však být schopna financovat svou činnost.
Hospodaření arcibiskupství se v posledních měsících dostalo do pozornosti také kvůli smlouvám uzavíraným za předchozího vedení. Deník N v srpnu s odvoláním na forenzní audit společnosti KPMG napsal, že pomocný biskup Zdenek Wasserbauer a někdejší ekonomický ředitel Karel Štícha podepsali několik dohod, které byly podle auditu pro arcibiskupství nevýhodné. Deník mezi nimi popsal podmínky pronájmu Jindřišské věže, dlouhodobý pronájem pozemků golfovému areálu nebo prodej pozemků ve Zlatníkách-Hodkovicích.
Štícha závěry zveřejněné Deníkem N odmítá. V rozsáhlé reakci zpochybnil mimo jiné tvrzení o finančních ztrátách arcibiskupství a hájil okolnosti jednotlivých transakcí.
Přibyl článek Deníku N označil za jednostranný. „Čtu ho tak, že Karel Štícha neměl možnost se vyjádřit k auditu, ze kterého autor článku pravděpodobně čerpal informace,“ řekl ČTK. Deník N však Štíchu před zveřejněním článku opakovaně oslovil s žádostí o vyjádření. Jeho následnou rozsáhlou reakci deník zveřejnil 23. září podle tiskového zákona. Redakce současně uvedla, že si za zveřejněnými informacemi stojí.
Přibyl zároveň potvrdil, že nové vedení arcibiskupství hospodaření dále prověřuje. „Pokud se to, co se v článku popisuje, skutečně tak stalo, vidím to spíše jako manažerské rozhodnutí, které se zpětně jeví jako chybné, než jako nějakou snahu o nepoctivost a trestnou činnost. Po mém příchodu na arcibiskupství jsme zahájili vlastní interní šetření hospodaření ve spolupráci s externími advokáty. Ti prověřují obchodní smlouvy a vyhodnocují, zda některé z nich Arcibiskupství pražské nepoškodily,“ řekl ČTK.
Zahájení interního šetření oznámil Přibyl už v červenci. Tehdy uvedl, že některými případy se zabývají také orgány činné v trestním řízení a arcibiskupství jim poskytuje součinnost. Christnet o prověřování hospodaření informoval už dříve.
Wasserbauer je nadále pomocným biskupem pražské arcidiecéze, podle Přibyla však nemá přímou výkonnou pravomoc. Štícha již zaměstnancem arcibiskupství není. „Všichni, kteří udělali nějaké věci, které jsou dnes chápané jako podezřelé, nemají na arcibiskupství žádný reálný ekonomický, manažerský ani správní vliv,“ uvedl Přibyl.
