Jaroslav Brož
Autor: Člověk a víra / Lucie Horníková
Praha – O zákonnosti odvolání Jaroslava Brože z funkce děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy musí znovu rozhodnout Městský soud v Praze. Nejvyšší správní soud vyhověl Brožově kasační stížnosti a zrušil část prosincového rozsudku, kterým městský soud jeho žalobu zamítl. NSS však současně odmítl několik podstatných Brožových námitek, mimo jiné tvrzení o nelegitimním složení akademického senátu nebo o tom, že nevěděl, z jakých důvodů byl odvolán. Výhradu našel především ve způsobu, jakým městský soud posoudil vzájemně související okolnosti kolem personálního zajištění programu Dějiny evropské kultury.
Brož označil rozhodnutí za právní satisfakci. „Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu přijímám s pokorou a úlevou. Po dlouhých měsících nejistoty je pro mě důležitou právní satisfakcí. Od počátku jsem upozorňoval, že proces mého odvolání a důvody, o něž se opíral, mají závažné věcné i právní nedostatky,“ uvedl. Na začátku nového akademického roku se podle svých slov chce soustředit na studenty, zaměstnance a klidný rozvoj fakulty.
Rozsudek NSS však Brožovo odvolání neoznačuje za nezákonné a nepotvrzuje ani řadu argumentů, kterými děkan svůj postup v předchozích měsících obhajoval. Soud pouze zrušil výrok Městského soudu v Praze, který se týkal prvního odvolání z února 2025, a uložil mu, aby věc znovu posoudil.
Brož neuspěl s námitkou proti složení senátu
Jednu z Brožových hlavních námitek, totiž že rozhodnutí tehdejší rektorky Mileny Králíčkové bylo nepřezkoumatelné, protože neobsahovalo vlastní odůvodnění, NSS odmítl. Podle soudu bylo z rozhodnutí zřejmé, že rektorka vycházela z návrhu akademického senátu a s jeho důvody se ztotožnila. Samostatné písemné zdůvodnění proto v tomto případě nebylo nutné. NSS zároveň uvedl, že rektor před vyhověním návrhu musí posoudit, zda důvody nejsou svévolné, diskriminační nebo nepředstavují zneužití práva.
Soud odmítl také Brožovo tvrzení, že se s důvody svého odvolání nemohl včas seznámit a účinně se proti nim bránit. Připomněl, že Brož se účastnil jednání akademického senátu 16. a 29. ledna 2025, k návrhu se ústně i písemně vyjadřoval a později soudu předložil jednadvacetistránkový dokument, v němž jednotlivé výhrady podrobně rozporoval. Podle rozsudku NSS je proto zřejmé, že důvody znal ještě před rozhodnutím rektorky a možnost obrany měl.
Neuspěl ani s tvrzením, že akademický senát rozhodující o jeho odvolání nebyl legitimně obsazen kvůli údajně účelové výměně jedné ze senátorek. NSS konstatoval, že Anežka Miškovská ze senátu řádně odstoupila a na její místo nastoupil náhradník Lukáš Stejskal v souladu s vnitřními předpisy fakulty. Brožovo tvrzení o svévolné a účelové výměně členů senátu soud označil za „spekulativní“, protože podle něj nemá oporu ve zjištěném skutkovém stavu.
NSS nicméně nalezl zásadní problém v tom, jak Městský soud v Praze posoudil důvody týkající se programu Dějiny evropské kultury. Městský soud totiž většinu z deseti konkrétních výtek akademického senátu vůči Brožovi odmítl. U sedmi jim nepřisvědčil, ve čtyřech případech části návrhu výslovně označil za svévolné. Za samostatně dostatečný důvod k odvolání označil pouze jeden bod týkající se personálního a finančního zabezpečení Dějin evropské kultury. Podrobně tyto závěry shrnuje i nynější rozsudek NSS.
Původní návrh na Brožovo odvolání byl přitom podstatně širší. Jak Christnet.eu informoval už v lednu 2025, senátoři kritizovali mimo jiné Brožovu personální politiku, zavádění nového mzdového předpisu, zřízení funkce koordinátora hospodaření, způsob komunikace se senátem a kroky související s budoucností programu Dějiny evropské kultury. Podle předkladatelů Brož během několika měsíců ve vedení fakulty učinil řadu rozhodnutí, která prohlubovala její kritický stav.
Městský soud ovšem například výhradu proti samotnému zřízení pozice koordinátora hospodaření označil za zcela smyšlenou a bez opory v právních předpisech. Za svévolné označil také výtky spojené s pracovní verzí dokumentu k novému mzdovému předpisu a s harmonogramem zavádění nových mezd. Nepodložené podle něj byly rovněž některé výhrady týkající se ohrožení budoucí akreditace nebo komunikace mezi děkanem a senátem. Tyto závěry rekapituluje NSS v rozsudku.
Naopak v případě nezveřejňování povinných informací na webu fakulty a úřední desce městský soud konstatoval, že k pochybení skutečně došlo. Samo o sobě však podle něj nebylo natolik závažné, aby odůvodňovalo Brožovo odvolání. Jako možný podpůrný důvod hodnotil také výhrady k využívání informačních kanálů fakulty, konkrétní problematické příspěvky ale podle soudního spisu nebyly součástí podkladů.
Spor se soustředil na obor Dějiny evropské kultury
Klíčový spor se tak soustředil na Dějiny evropské kultury. Senát Brožovi vytýkal personální změny na Katedře církevních dějin a literární historie, které podle návrhu mohly vést k tomu, že fakulta nebude schopna program uskutečňovat v souladu s akreditací. Návrh upozorňoval i na možnost pozastavení či ztráty akreditace a na riziko, že studenti nebudou schopni splnit své studijní povinnosti. Celé znění této výtky cituje rozsudek NSS.
Městský soud ale zároveň v jiné části rozsudku Brožovi přisvědčil v tom, že měl právo reagovat na finanční problémy programu úpravami pracovních smluv. Konstatoval také, že se pokusil chybějící personální kapacity nahradit pedagogy z jiných fakult. Přesto následně označil za oprávněný důvod k odvolání právě údajnou neschopnost zajistit výuku programu v souladu s akreditací. V tomto postupu nyní NSS spatřuje logický rozpor.
NSS navíc upozornil, že ze soudního spisu nevyplývá, že by Brož před svým odvoláním skutečně změnil rozsah výuky Dějin evropské kultury bez souhlasu akademického senátu. Brož podle soudu v té době především prosazoval názor, že program je finančně příliš náročný a měl by se změnit. „Takový postup, tj. diskutování problémů a hledání jejich řešení, je zcela legitimní,“ uvedl NSS. Návrh senátu podle něj v této části zůstával obecný a nepopisoval konkrétní opatření, která by Brož bez souhlasu senátu provedl, kromě změny několika pracovních úvazků.
Právě kvůli rozporu mezi hodnocením personálních změn a jejich údajných následků NSS rozsudek městského soudu zrušil. Důvody odvolání podle něj nelze v tomto případě mechanicky rozdělit na izolované body, protože na sebe navazují. „V dalším řízení proto městský soud znovu souhrnně posoudí oprávněnost jednotlivých důvodů odvolání stěžovatele z funkce děkana,“ uvedl NSS. Městský soud má znovu posoudit, zda výhrady akademického senátu ve svém souhrnu skutečně postačují k závěru, že Brožovo odvolání bylo provedeno v souladu s právními předpisy.
Brož byl do čela KTF zvolen v únoru 2024 a funkce se ujal v květnu. Už po několika měsících se dostal do ostrého konfliktu s částí akademického senátu. Senát v lednu 2025 navrhl jeho odvolání a rektorka Králíčková jej s účinností od 10. února odvolala. Magazín Christnet.eu tehdy podrobně popsal projednávání návrhu na jeho odvolání.
Spor tím neskončil. Brož se po přiznání odkladného účinku své žalobě na jaře 2025 do funkce dočasně vrátil a konflikt na fakultě pokračoval. Akademický senát jej v červnu navrhl odvolat podruhé, tentokrát osmi hlasy z dvanácti. Kritika se tehdy týkala dalších kroků vedení fakulty a mimořádnou kontroverzi vyvolalo také Brožovo jednání během pracovní neschopnosti. Christnet.eu o druhém odvolání informoval zde.
Rektorka Brože podruhé odvolala v červenci 2025. Městský soud ale toto druhé rozhodnutí v prosinci zrušil, protože ve stejné věci už existovalo první rozhodnutí o odvolání a nové rozhodnutí podle něj naráželo na překážku věci rozhodnuté. Tato část rozsudku již nynějším rozhodnutím NSS dotčena nebyla.
Po prosincovém rozsudku Brož podal kasační stížnost. NSS jí letos v únoru přiznal odkladný účinek, díky čemuž se Brož opět mohl ujmout funkce děkana. Nynější rozsudek Nejvyššího správního soudu tuto procesní situaci zatím nemění. O samotné zákonnosti prvního odvolání bude znovu rozhodovat Městský soud v Praze. NSS mu uložil, aby tentokrát jednotlivé důvody neposuzoval izolovaně, ale ve vzájemných souvislostech. Proti rozsudku NSS nejsou opravné prostředky přípustné.
Akademický senát KTF UK na svém zasedání 29. září zároveň vyzval rektora Univerzity Karlovy k součinnosti při řešení „aktuálního stavu právní nejistoty“ na fakultě po rozsudku NSS. Senát také konstatoval, že fakulta podle něj stále nemá k dispozici některé základní koncepční, strategické a hospodářské dokumenty potřebné pro své řízení, mimo jiné výroční zprávy za rok 2025, rozvahu příjmů a výdajů na rok 2026 nebo strategický záměr na léta 2026 až 2030. Uvedl rovněž, že nadále není vypořádán spor mezi děkanem Jaroslavem Brožem a odvolaným tajemníkem Jakubem Jakubiškem. Senát požádal děkana, aby podle něj dlouhodobě přetrvávající nedostatky bezodkladně napravil.
